Česká egyptoložka: Co říká o práci v poušti a možném nebezpečí?

Paní Dulíková, jak vypadá terénní průzkum v Egyptě? Kolik expedic se tam pohybuje?

Každá zahraniční expedice, která chce pracovat v Egyptě, musí mít archeologickou koncesi, která je udílena egyptským ministerstvem pro památky. V Egyptě pracuje v současnosti několik desítek zahraničních expedic. S námi v podstatě sousedí japonská, francouzská nebo polská koncese. Mezi ty významné patří samozřejmě také americká, anglická či australská expedice.

Pátrá každý tým na vlastním nalezišti? Nebo na společném?

S archeologickou koncesí je udílen určitý prostor, tedy vymezené místo. Česká republika má koncesi v Abúsíru a jde o místo o rozloze asi dva kilometry čtvereční. Abúsír se nalézá přibližně 25 km jižně od Káhiry na pyramidovém pohřebišti mezi Gízou a Sakkárou, na nichž se nacházejí známější pyramidy.

Kolik lidí tvoří českou expedici a kdy probíhá výzkum?

Závisí na tom, co se plánuje za práce. Většinou se pohybuje v rozmezí od 8 do 15 lidí. Expedice probíhají zpravidla na jaře a na podzim a trvají vždy zhruba 2 měsíce.

Jak dlouho trvá příprava před cestou do Afriky?

Několik měsíců až rok před plánovanou expedicí předáváme egyptské straně seznam osob, které se účastní expedice, a také přesný seznam prací. Toto nám musí schválit egyptské ministerstvo pro památky. Jakmile je vše schváleno, můžeme expedici zahájit.

Archeologové, syrská opozice: Zaorálek vyrazil na návštěvu Egypta

Jak ovlivnila možnost výzkumu bezpečnostní situace a politické změny v Egyptě?

Znatelný byl pro nás rok 2011, kdy došlo v Egyptě  ke změně režimu. Revoluční události byly spojené i s vandalskými útoky na archeologická naleziště. Nevyhnulo se to bohužel ani Abúsíru. Místo archeologického výzkumu jsme proto dokumentovali škody, vandalské kopání i poničené nálezy. Celý rok 2011 nemohla žádná zahraniční expedice provádět v zemi archeologický výzkum, a to z důvodu bezpečnosti. My jsme v Egyptě byli přítomni, ale neprobíhaly terénní práce. Zpracovávali jsme například dřívější nálezy kosterních pozůstatků a keramických nádob.

Změnila po roce 2011 z egyptské strany ochota spolupracovat?

Ochota egyptského ministerstva pro památky je stále stejná. Vycházejí nám velmi vstříc a myslím si, že máme po desítky let velmi dobré vztahy.

Jak je zajištěna vaše bezpečnost na expedicích?

Situace v Egyptě se po roce 2011 proměnila. Před odjezdem na expedici řešíme s ministerstvem zahraničí, jaká je situace v Egyptě. Zatím je situace taková, že jižně od Káhiry, kde pracujeme, žádné bezpečnostní problémy nejsou. Přes den, kdy pracujeme, nás nikdo se zbraněmi nehlídá. Přes noc je však na archeologických lokalitách hlídač se zbraní, aby mohl případně ochránit památky a sebe.

Zkoumáte pouze v Abúsíru, nebo i na jiných lokalitách?

Archeologickou koncesi v Egyptě má Česká republika od roku 1960, a to na lokalitě  Abúsír. Díky své rozloze dva kilometry čtvereční je považována za největší zahraniční koncesi v Egyptě. Výzkum v rámci tohoto vymezeného území provádíme na několika místech. Pracujeme na královském pohřebišti u pyramid, dále zkoumáme oblast šachtových hrobek z období 6. století před naším letopočtem a tzv. nekrálovské pohřebiště v jižním Abúsíru, kde byla loni na podzim objevena unikátní dřevěná loď.

Čeští archeologové se blýskli: V Egyptě našli člun starý 4,5 tisíce let

Není tempo průzkumu Egypta pomalé vzhledem k tomu, co vše může ležet pod pískem?

Řekla bych, že pomalé není. Vždy musíte počítat i s časem na zpracování nálezů a poznatků z celého výzkumu. Tento čas je několikanásobně delší než samotný terénní výzkum. Tempo urychlit nejde. Jsme si samozřejmě vědomi, že za našich životů Abúsír neprozkoumáme. Bude trvat několik desítek let, než budou odkryty všechny památky schované pod pískem.

O kolik se v posledních desetiletích zlepšily znalosti o době faraonů?

Mohu připomenout například objev pyramidy panovníka Raneferefa. Byl učiněn v roce 1981 profesorem Miroslavem Vernerem – opět se pohybujeme na naší koncesi v Abúsíru. Tento objev byl velkým mezníkem pro poznání dějin Egypta v době Staré říše (3. tisíciletí před naším letopočtem). Nebo objev hrobového komplexu princezny Šeretnebtej, díky němuž jsme například poznali, že polovina 5. dynastie je zlomovým obdobím, kdy panovník začal provdávat své dcery za vysoce postavené, ovšem „nekrálovské“ hodnostáře.

Kdy vyrážíte na další expedici?

V těchto dnech se řeší technické a administrativní záležitosti, ale odjezd je plánován na 10. března. Prvním úkolem bude dokončení odkryvu celé lodi. Bude tak pokračovat výzkum a dokumentace této jedinečné technické a současně náboženské památky. K expedici se připojí také američtí specialisté na starověké lodě.