Rakovinotvorné látky v Česku: Kdo patří k největším znečišťovatelům?

V roce 2013 se meziročně podstatně zvýšilo množství rakovinotvorných látek ohlášených znečišťovateli do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Celkem 1655 podniků nahlásilo vypouštění celkem 61 různých druhů škodlivých látek. V letech 2011 a 2012 to přitom bylo 59 druhů.

„Skokanem roku se staly jihlavské provozy Kronospanu. Kronospan vypustil do přírody za rok 2013 v součtu přes 22 tun rakovinotvorného formaldehydu, což sice není nejvíc v posledních deseti letech, přesto jde zhruba o pětinásobek emisí roku 2012, podstatně nižší měl podnik emise i v roce 2011. Kronospan nás utvrzuje v tom, že je nutné zavést povinnost integrovaného povolení i pro nábytkářské a dřevozpracující provozy. Jen provozy Kronospanu nejvíce přispěly k dvojnásobnému navýšení emisí rakovinotvorných látek ohlášených do Integrovaného registru znečišťování,“ okomentoval žebříčky Jindřich Petrlík z Arniky.

Čechy zabíjí smog: Ročně kvůli němu zemře 5 tisíc lidí

K dalším výrazným znečišťovatelům patřila Ústřední čistírna odpadních vod v Praze. Ta se před dvěma lety stala třetím největším zdrojem rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, ale na rozdíl od Kronospanu většinu z nich vypustila do vody.

„Největším znečišťovatelem rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami však stále zůstává středočeská Spolana Neratovice především kvůli vysokým emisím trichlorethylenu. Vysoký nárůst lze v roce 2013 podle IRZ pozorovat také u množství dioxinů v emisích do ovzduší a předaných v odpadech,“ dodal Petrlík.

Nejvíce skleníkových plynů v Česku vypustily v roce 2013, stejně jako v letech předchozích, severočeské elektrárny ČEZ, ovšem před elektrárny Prunéřov se zařadila elektrárna Počerady. V 18 tabulkách dominovali tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského. Svůj podíl zvýšil Kraj Vysočina.