„Plivnutí na práci učitelů.“ Klause ml. vytočila zpráva o rušení zvláštních škol

Václav Klaus mladší zásadně nesouhlasí s rušením praktických škol | www.profimedia.cz

Zničení speciálních či praktických škol znamená „plivnutí na dlouholetou těžkou práci pedagogů na speciálních školách a zničení základního školství, tedy vzdělávání drtivé většiny nadaných dětí, tak jak ho známe dnes,“ okomentoval Václav Klaus mladší, bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG, zprávy o rušení praktických škol. Podle Klause jde o pochybný projekt naoktrojovaný z EU, kde nebude vítězů, jen poražených. „Vítězem budou začleňovací a jiné agentury, orgány a paraziti školského systému,“ dodal doslova.

Zpráva úterní MF DNES o rušení zvláštních škol byla podle nezávislé vzdělávací organizace EDUIN zavádějící, a to záměrně. „Nejde v žádném případě o rušení praktických škol. Došlo ke změně školského zákona a v něm se zásadním způsobem zlepšil, a nutno říci pozitivně, základní přístup k žákům se speciálními potřebami,“ řekl ve Studiu Blesk Bohumil Kartous, vedoucí komunikace organizace EDUIN. Ministerstvo podle něj pouze zruší přílohu rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené děti. Nahradí je podpůrnými opatřeními a individuálními vzdělávacími plány pro tyto děti. „Na znění vyhlášky, která jejich vzdělání bude upravovat, se teprve pracuje,“ dodal.

Poslankyně Gabriela Hubáčková (KSČM) | archiv Gabriely Hubáčkové

Za „zbožné přání paní ministryně“ označila zprávu o rušení praktických škol poslankyně KSČM Gabriela Hubáčková, stínová ministryně školství. „Všichni s napětím čekáme, co bude obsahovat prováděcí vyhláška ministerstva školství. Zlepšení za každou cenu někdy mívá opačný efekt. Dost dobře si nedovedu představit, jak tento ‚zlepšovák‘ pomůže dětem a jejich rodičům.“

Pravoslav Němeček, viceprezident Asociace ředitelů základních škol | archiv EDUIN

S rušením nesouhlasí ani viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček. „Školy bez vhodně nastavených podmínek nebudou schopny poskytnout vzdělání nikomu. Ani těm, kterým se ho nyní již dostává, ani těm, kteří ho budou potřebovat ve zvýšené míře,“ řekl Blesku. Celá problematika je podle něj složitá a je potřeba se na ni lépe připravit. „Nejdříve je potřeba snížit počet žáků ve třídách, zajistit speciální pedagogy, je třeba připravit na to učitele, ale rovněž veřejnost,“ domnívá se.

Úřad vlády ČR (ilustrační foto) | Foto Blesk - Daniel Černovský

Za příliš jednoduché řešení považuje rušení praktických škol David Beňák, zástupce náměstkyně pro řízení vládní sekce pro lidská práva. „Pro děti, které speciální pedagogický přístup potřebují, plní praktické školy svoji úlohu. Nemůžeme mít v jedné třídě děti s průměrnou inteligencí a zároveň střední mentální retardací. Pokud se ale bavíme o zrakově postižených dětech, dětech s lehkou formou autismu či o romských dětech, tam již dnes umíme a chceme vzdělávat tyto děti v běžných třídách. Samozřejmě pokud je k tomu na dané škole dostatečná pedagogická podpora,“ řekl.

Praktické školy se rušit nebudou. Změní se ovšem způsob výuky na nich (ilustrační foto) | archiv Blesk

Přestože speciální a praktické školy zůstanou fyzicky včetně personálu dál v provozu, prvotní informace o jejich rušení vyvolala doslova šok. Málokdo si uměl představit, že by od příštího roku přešlo na patnáct tisíc žáků z praktických do běžných základních škol. A to jak mezi odborníky a pedagogy, tak mezi rodiči. „Můj vnuk chodil do třetí třídy s klučinou, který propadl snad dvakrát. Mám toho hošíka ráda. Jenomže učení nestačí a nebaví ho, tak to kompenzuje tím, že zlobí. Rozhodí to celou třídu. Vystresovaní jsou žáci i učitel. Není lepší takové děti naučit praktickým dovednostem? A učit je s ohledem na jejich tempo a možnosti?“ ptá se čtenářka Blesku, paní Marie.

Speciální školy si chválí i paní Jarka. „Syna - není Rom ani cikán - jsem držela zuby nehty na základní škole až do 5. třídy. Pak měl propadnout,  a proto jsem ho radši umístila do speciální školy. Ulevilo se nejenom mně, ale i synovi. Speciální školu zvládnul bez potíží, a poté se i vyučil. Učivo základní školy by nezvládl a propadal by,“ napsala Blesku. „Jsem přesvědčena, že tak to bude i s dětmi, které budou muset přejít do základní školy. Učitelé je nebudou mít rádi pro jejich pomalost a horší chápavost. Bylo to tak i u mého syna na základní škole. Podle mně by se měly předělat i učební osnovy, aby to stíhali i žáci ze speciálních škol. A ty chytré děti se budou nudit,“ připojila a vysekla speciálním školám poklonu.

Někteří rodiče mají ale opačný názor. „Mému synovi je dnes 32 let. Narodil se postižený, chybí mu předloktí levé roky a navíc měl lehkou mozkovou dysfunkci. Když chodil do školky a měl jít na základní školu, tak se rozhodovalo, co s ním. Paní ředitelka navrhla zvláštní školu, já s tím nesouhlasila a paní doktorka pediatrička také ne,“ svěřila se Blesku paní Jiřina. „Dnes jsme ráda, že jsem na tu velmi odbornou radu nedala. Syn vychodil základní školu, studoval na obchodní akademii a studium ukončil maturitou,“ dodává.

Výuka ve škole (ilustrační foto) | Shutterstock

S kritikou se přidala i Aneta Dopitová, učitelka na jedné ze základních škol v Praze. „Tyto děti mají často poruchy pozornosti s hyperaktivitou, jsou nepozorné, někdy i agresivní. Mohlo by to narušit přátelské klima třídy. Pokud tedy dojde k přeřazení těchto dětí do normálních základních škol, viděla bych jediné řešení v tom, aby v rámci školy vznikly speciální třídy pro tyto děti, kde se k nim bude přistupovat individuálně.“