Bolesti kloubů, zaprášené plíce: Horníci bojují za dřívější odchod do důchodu
Zhruba osm desítek horníků přišlo ve středu „nasměrovat“ vládu Bohuslava Sobotky k přijetí novely, která by umožnila horníkům po určitém počtu odpracovaných směn odejít dříve do důchodu. A i když kabinet nakonec projednávání tohoto návrhu kvůli návštěvě prezidenta Zemana odložil, někteří z demonstrujících horníků se s Blesk.cz podělili o své příběhy.
Josef Madigar (55), Havířov
Začínal jako soustružník, ale nakonec se nechal zaměstnat v OKD. Aktuálně pracuje na jednom ze závodů dolu Darkov, kde před měsícem po vznícení metanu zemřeli tři horníci.
„Ta tragédie se stala, když jsem byl zrovna doma,“ vzpomíná pan Josef a dodává, že si možnost nehody horník připouštět příliš nesmí. „Čím víc na to člověk myslí, tím je to horší. Chlapi si to ani nepřipouští, jdou do práce a potřebují si vydělat. Taková katastrofa se stane jednou za čas téměř všude. Je to riziko povolání,“ myslí si zasloužilý horník, který je už dnes v částečném důchodu.
„Na dole nejsem, mám částečný důchod. Teď dělám na povrchu – na šachtě. Na dole jsem strávil 10 nebo 11 let,“ popisuje pan Josef. Stěžovat si prý ale jinak nemůže, firma mu stále platí. I jeho ale sužují hornické nemoci, kvůli kterým už těžkou práci dělat nesmí.
„Zdravotní problémy jsou u každého jiné – někdo má artrózu, někdo má zaprášené plíce, někdo má vazoneurózu. U mě momentálně ta artróza kloubů. Za těch 10 let jsem asi ty zaprášené plíce nestihnul,“ snaží se o optimismus muž, kterého se dřívější odchod do důchodu velmi týká. Dříve totiž chodili horníci na penzi v 55 letech, pan Josef býval mohl být jedním z nich.
„Teď bych si šel zažádat o výpočet, jestli mám nárok v 55 nebo třeba v 57 letech,“ řekl Blesku. Důchod se počítal podle odpracovaných směn a právě k této praxi by se horníci rádi vrátili. „Nejde o to, že bych nemusel dělat, ale že bych byl odměněný za to, že jsem dělal na dole a mám nárok na důchod,“ myslí si horník z Havířova.
Zdeněk Ovčařík, Karviná (46)
„Pracuji už na šachtě zhruba 25 let. Ta práce není jednoduchá. Teď už mám lepší práci za ty roky, ale ten revír jsem si obšlápnul – rubání a čelba (práce v přední části tunelu, kde se razí – pozn. red.) a není to nic příjemného,“ vypráví pan Zdeněk.
Ani jemu se už v 46 letech nevyhnuly zdravotní problémy spojené s jeho prací. „Kolena – mám už nějaké bolesti,“ říká nesměle. Daleko horší jsou podle něj ale rizika, která s sebou horničina přináší. „Člověk vlastně sfárá a už riskuje život. Když člověk vyfárá, tak je rád, že je v pořádku,“ řekl Blesku.
Má prý ale štěstí, že pochází z hornické rodiny a jeho nejbližší okolí je tak na toto specifické povolání zvyklé. „U nás na Ostravsku nejsou ty možnosti jinde, kde sehnat práci. Jsme rádi za to, co máme,“ dodává.
Jan Sábel (63), Havířov
Muž, který se dnes pustil do ostré diskuse s ministrem financí Andrejem Babišem - odborový předák Jan Sábel – ani on se od svých hornických kolegů ničím neliší. V dole pracoval 12 let. „I v těch nejtěžších profesích – rubání a přípravách,“ řekl při pohledu na dav, který se před Strakovou akademií pomalu shromažďoval.
„Já bych to přirovnal k místnosti, kde se ještě topí uhlím. Když si představíte, že tam budete zavření přehazovat uhlí 8 hodin. Jíst a pít budete špinavýma rukama a když bude člověk chtít na záchod, tak půjde někam do kouta, protože tam toalety nejsou,“ snaží se přiblížit hornickou práci.
„V dolech je teplota i kolem 37 stupňů, horníci musí vypít třeba i 5 litrů vody nebo nějakých minerálů, aby ten organismus povzbudili. Navíc nevidí světlo a těžce pracují,“ dodává s tím, že i statistiky potvrzují náročnost povolání. Horníci mají 10x více chorob z povolání než průměrný Čech.
Ani jemu se po práci v dole nepodařilo uchránit si své zdraví. „Nevydržím běhat třeba jen při tenise, a také na kloubech to cítím každou chvilku. Naštěstí jsem nepracoval se sbíječkou, takže vazoneuróza tady není,“ podotkl. Vazoneuróza trápí horníky, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vibracím právě například při práci se sbíječkami. Na rukou pak dochází k poškození cév, a horníci mají proto ruce nepřirozeně bílé nebo do modra, protože se špatně prokrvují.
jo horníkům bych to přála jenže jestli si to vybojují tak aby to nedopadlo tak že dřív půjdou dámy z kanceláře a oni chudáci zase ostrouhají.ale je fakt že taková pošťačka je na tom taky blbě ta musí za každého počasí a km má v nohách taky dost a těch kg co se natahá.taky bych jim to přála.