Hydronaut, obraz Měsíční krajina, ministerstvo pro vesmír nebo John Bláha... Čechy a vesmír, to zdaleka neznamená jenom Vladimír Remek. Při příležitosti výročí přistání na Měsíci vám přinášíme 10 zajímavostí, o kterých jste možná neslyšeli.
46 let od člověka na Měsíci: Jakou stopu ve vesmíru zanechali Češi?
1.Vladimír Remek
Všichni to sice víme, ale nezmínit ho nemůžeme. Jediným stoprocentním Čechem, který se skutečně vznesl do vesmíru, byl Vladimír Remek. Spolu s Alexejem Gubarevem v roce 1978 strávil týden na sovětské vesmírné stanici Saljut 6. Do vesmíru se dostal na základě dohody Československa a Sovětského svazu v rámci programu kosmické spolupráce socialistických států Interkosmos. Už méně se ví, že společně s ním absolvoval výcvik kosmonauta také Oldřich Pelčák, který zaujal pozici Remkova náhradníka. Vladimír Remek byl 87. člověk ve vesmíru a první z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA.
2.Čechoamíci
Tři kosmonauti z amerického vesmírného programu v sobě měli českou krev a nejen to – ke svým předkům se i otevřeně hlásili. Nejznámějším je Jim Lovell, který absolvoval čtyři kosmické lety a nejvíc proslul jako kapitán poškozeného Apolla 13, s nímž nakonec dokázal bezpečně přistát zpátky na Zemi. Lovellův děda pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku a jako připomínku svých předků Lovell vezl s sebou na Měsíc československou vlajku.
České kořeny měl i Eugene Cernan, který roku 1966 při letu Gemini 9 vystoupil do vesmíru jako třetí člověk v historii. Z Česka pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany. Třetím českým elementem ve vzduchoprázdnu byl John Blaha, který v letech 1989–1993 uskutečnil čtyři lety v raketoplánech Space Shuttle. Jeho děda Antonín Blaha pocházel z Herálce u Humpolce. Blaha Českou republiku navštívil dvakrát. Astronomové z hvězdárny na Kleti po něm dokonce pojmenovali jednu z jimi objevených planetek (22442 Blaha).
3.Krtek na oběžné dráze
Kromě těchto osob byla ve vesmíru i postavička českého původu, plyšová figurka Krtka, kterou s sebou v roce 2011 vezl americký astronaut Andrew J. Feustel. Na svou předchozí misi s sebou do vesmíru vyvezl další český artefakt, a to sice sbírku básní Jana Nerudy Písně kosmické. Důvodem jeho náklonnosti k Česku je jeho manželka, jejíž maminka pocházela ze Znojma.
4.Češka na Mars!
Nizozemská neziskovka Mars One, která chce vybudovat základny s lidskou posádkou na Marsu, nedávno zúžila výběr svých kandidátů na sto lidí. Je mezi nimi i Češka Lucie Ferstová. Podrobně zpracovaný projekt počítá s vysláním pokusné sondy na Mars v roce 2018, stavbou základny v letech 2022 až 2023, přistáním první čtyřčlenné posádky v roce 2024 a pak s příletem dalších čtyř lidí každé dva roky.
Ferstová se pro projekt nadchla navzdory tomu, že celá akce je od začátku prezentovaná jako let bez návratu, a to jak kvůli rozpočtu, tak kvůli přesvědčení, že by se kolonizátoři Marsu po dlouhodobém vystavení malé gravitaci Marsu už nedokázali adaptovat na tíži panující na Zemi. Kolem projektu je ale zatím spousta dalších pochybností, takže se s Luckou budeme ještě nejspíš pár let potkávat tady dole.
5.Kosmický bratr
Pavel Boháček z Ústřední vojenské nemocnice v Praze se dá s trochou nadsázky považovat za vesmírnou sestru. Podílí se na výzkumu v oblasti managementu péče o zdraví posádek kosmických lodí a využívání poznatků z tohoto výzkumu v péči o pacienty na Zemi.Díky spolupráci na kosmických projektech získal členství v americké Space Nursing Society, která sdružuje zdravotnické specialisty – nelékaře, podílející se na kosmických projektech. Boháček má odbornost diplomované zdravotní sestry a zároveň je držitelem certifikace taktického vojenského medika se specializací poskytování neodkladné zdravotní péče v podmínkách extrémního a nebezpečného prostředí.
6.Symbolicky, ale přece...
V symbolické rovině se do vesmíru dostal také český skladatel Antonín Dvořák, jehož symfonii č. 9 „Novosvětskou“ si pouštěl do skafandru Neil Armstrong v roce 1969. Jako zajímavost doplňujeme, že Izraelský astronaut Ilan Ramon v roce 2003 vezl raketoplánem Columbia obrázek „Měsíční krajina“ od českého židovského spisovatele a malíře Petra Ginze, který v roce 1944 zahynul v Osvětimi. Raketoplán Columbia při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003 – v den Petrových narozenin.
7.Hydronaut
Český potápěč Matyáš Šanda se před pár lety pustil do ambiciózní výstavby ponorné stanice pro tříčlennou lidskou posádku nazvané Hydronaut, kterou by pro výcvik mohli využívat například kosmonauti. Svou ponornou laboratoř buduje v pražském Radotíně a nazval ji DeepLab. O co jde? O simulaci stísněných podmínek panujících na vesmírné stanici v zařízení ponořeném hluboko pod vodou. Výhodou je téměř identické prostředí navozené za zlomek ceny. Tři obyvatelé mohou žít ve stanici celé týdny až 30 metrů pod hladinou.
Šandovo zařízení má mít podobné určení jako americký Aquarius (Vondnář), který u floridských břehů sloužil k výcviku kosmonautů a patřil pod NASA. Evropský kosmický program svou ponornou stanici nemá, a tak by výcvik evropských kosmonautů mohl probíhat třeba právě na DeepLabu. Tvůrce již má za sebou několik konzultací s evropskou kosmickou agenturou ESA.
Šanda by jí chtěl nabídnout větší model, který by postavil ve druhé fázi. Výsledkem by měla být až šestimístná laboratoř o rozměrech kosmické stanice ISS. Šanda projekt finišuje a v blízké budoucnosti plánuje jeho ostré testy pod vodou. Tím ještě Šandovy plány nekončí. Má připravené řešení pro stanici ISS. Až přestane fungovat, vymyslel způsob, jakým by se dala přemístit na povrch Měsíce, kde by mohla fungovat jako lunární laboratoř.
8.Vyhozené peníze
Chcete si pořídit pozemek na Měsíci? Hurá do toho! Za jeden akr dáte necelou pětistovku, ale pokud trváte na VIP pozemku v měsíčním Beverly Hill, za stejnou plochu zaplatíte až deset tisíc. Tuto úžasnou možnost v Česku zprostředkovává Lunární ambasáda. Těsně před tím, než jim převedete na účet své peníze, položte si otázku, zda to náhodou není podvod. Ušetříme vám práci – je. Podle rezoluce OSN z roku 1966 se totiž nikdo nemůže stát majitelem Měsíce ani jiné planety.
9.Ministerstvo pro vesmír
Málokdo to ví, ale je to tak. Česká republika má v rámci ministerstva dopravy zavedený odbor kosmických technologií a družicových systémů. Odbor zajišťuje projekty a závazky, kterými se ČR podílí na realizaci svých kosmických aktivit v rámci Evropské unie a Evropské kosmické agentury. Vedle toho je odpovědná za zavádění navigačních a telekomunikačních technologií do dopravních struktur. Nikdy nevíte, kdy se vám tato informace bude hodit…
10.České ruce na oběžné dráze
V rámci spolupráce socialistických zemí na programu Interkosmos čeští vědci vyvinuli a postavili pět malých družic se společným jménem Magion, které byly v letech 1978 až 1996 vystřelovány na oběžnou dráhu, aby se zde podílely na zkoumání magnetického pole, ionosféry a plazmatu v okolí Země. Žádná z družic již není aktivní.
Témata:
Je dokazano, ze na Mesici nikdo nebyl. Vse je podfuk.