Útlak a napadání: Před 70 lety vláda kývla na odsun Němců ze Sudet

Je léto roku 1945 a v Československu vládne vztek. Okupace, útlak, smrt v koncentračních táborech a hrůzy války nechaly v lidech spoustu šrámů. Je to právě 70 let, co Československá vláda řekla „ano“ vysídlení Němců.

„Konečně dnes jsme všichni dost silní, abychom je vyhostili, to si musíme dobře uvědomit,“ promlouvá optimistický hlas v nahrávce z roku 1945. „Po tisíci letech poprvé je naše území zbaveno Němců a také naposledy. Naposledy, protože Němci se k nám už nikdy nevrátí,“ pokračuje.

„Podařilo se nám všechny Němce vystěhovat, je to projev síly a je to důkaz, že naše věc je spravedlivá,“ apeluje dál na diváky komentátor.

Zanedlouho se začaly objevovat útoky na německé civilisty. Akce léta 1945 bývá právě kvůli nenávisti a útokům označována za divoký, neorganizovaný odsun. Mluví se o oběšených, postřílených a zbitých lidech, kteří se hlásili k německé národnosti.

Kde se Němci shromažďovali před transportem za hranice? Podívejte se do tváří těch, kteří po válce museli opustit Československo.

Před válkou mělo být v Československu zhruba 3,1 milionu Němců. A tomuto číslu prý odpovídá i počet těch, kteří byli deportováni.

Spolkový prezident Joachim Gauck kvůli tomuto výročí apeloval nejen na Němce, aby projevili pochopení pro osud současných uprchlíků.