18°C
Palackého mozek přemístili do jeho domova: Stojí na nočním stolku u postele!
Po téměř šesti desítkách let opustil Panteon historické budovy Národního muzea v Praze (NM) mozek „otce vlasti“ Františka Palackého. Kvůli rekonstrukci objektu byl na čas přemístěn do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v ulici nesoucí jméno tohoto nejznámějšího českého historika a vůdčí postavy českého politického života 19. století, kde má muzeum stálou expozici. Palacký tam několik let žil a 26. května 1876 i zemřel.
Jaký bude další osud této do jisté míry relikvie, je zatím otázkou. „Mohla by spočinout s tělem v rodinné hrobce v Lobkovicích u Mělníka, či by se mohla po dokončení rekonstrukce vrátit na symbolické místo do Panteonu. Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem této výrazné osobnosti dějin, bychom rádi zapojili i veřejnost. Na zpravodajském portálu www.muzeum3000.cz chceme rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu slavného učence, od jehož úmrtí uplyne napřesrok 140 let,“ řekl ČTK generální ředitel NM Michal Lukeš.
Video Mozek Františka Palackého odvezli z muzea! Co s tím bude dál?
Video se připravuje ...
Mozek byl ukryt ve stěně slavnostní síně Panteonu téměř šedesát let. Dnes ho zástupci muzea vyňali z niky kryté neoznačenou mramorovou deskou. Preparát je ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a formaldehydu. Černě mořená dřevěná skříňka s ní byla v pohřebním voze pietně převezena do Palackého ulice. Unikátní expozice tu v jednom z bytů ukazuje původní mobiliář včetně ložnice.
Podle antropologa Petra Velemínského by bylo zajímavé propátrat archivy Lékařské fakulty či Antropologického ústavu, zda se nedochovaly dobové záznamy o chemicko-fyziologickém zkoumání tohoto preparátu.
František Palacký (1798–1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací. Významnou roli sehrál i v začátcích Národního muzea. Velký význam mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831).
Jeho pohřbu se zúčastnily desetitisíce lidí, stal se akcí celonárodního významu. Balzamované tělo bylo předtím vystaveno ve Staroměstské radnici. O uchování jeho mozku rozhodla kulturní a politická elita. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto „vznikla“
Tehdy na to měli úchylku vyndávat mrtvolám mozky a další orgány a někteří lidé si to přáli ještě za života ze strachu,že se probudí v rakvi..