Stoletý muž přežil v troskách domu zemětřesení v Nepálu: Lékaře zavolali po týdnu

Lékařské ošetření mu příbuzní zajistili až po týdnu, když bylo jasné, že se jeho tělo samo nevzpamatuje a když upadl do bezvědomí. V nemocnici se ale jeho zranění hojí tak rychle, že jej lékaři chtějí v úterý pustit domů, napsala agentura AP.

Z trosek jej brzy po zemětřesení vyprostila jeho snacha, neboť osmapadesátiletý syn byl v okamžiku největšího otřesu o síle 7,8 stupně mimo domov. Když se další den do vesnice v okrese Nuvakot několik desítek kilometrů severozápadně od metropole Káthmándú vrátil, otec právě kvůli zhoršujícím se dýchacím potížím upadl do bezvědomí. „Myslel jsem, že můj otec zemřel,“ popsal nepříjemný okamžik Bahadúr Tamang. Příbuzným se jej však podařilo oživit a kvůli nedostupnosti lékařského ošetření se o něj rozhodli pečovat sami.

Stařec byl ale stále vyčerpanější a každou chvíli mu bylo na omdlení, proto pro něj nakonec přiletěl vrtulník a dopravil jej do nemocnice. Tam se ukázalo, že má vedle zlomených žeber částečně nefunkční jednu plíci. Dva dny po ošetření už normálně seděl a bavil se s novináři.

Zemětřesení v Nepálu už má 7000 obětí! Osm dní po katastrofě našli přeživší pod sutinami

Vzhledem ke svému úctyhodnému věku, který si počítá sám a žádné dokumenty jej nepotvrzují, si prý mlhavě pamatuje předchozí katastrofální zemětřesení o síle osmi stupňů, které Nepál zasáhlo v roce 1934 a srovnalo se zemí řadu měst. Tehdy se jemu samotnému vyhnulo, takže jej prý více vystrašilo to, které přišlo před devíti dny. „Tohle bylo vážně zlé, měl jsem strach. Cítil jsem, jako kdybych měl umřít,“ řekl Tamang a poznamenal, že možná už ve svém věku pokouší osud trochu moc.

Jeho příběh patří k hrstce pozitivních událostí v zemi, která zatím registruje více než sedm tisícovek smrtelných obětí živlu, jenž bude mít podle odhadů v konečném účtování ještě daleko více obětí. Sám Tamang si je svého štěstí vědom, prý však cítí, že se z něj nebude těšit dlouho. „Mám velké štěstí, že jsem naživu… Ale jsem už tak starý. Nemyslím, že bych ještě mohl přežít. Už dobře nevidím. Nemohu pracovat, nedokážu se správně pohybovat,“ postěžoval si. Lékaři to patrně vidí jinak – jeho zranění se podle nich léčí tak rychle, že může jít v úterý domů. Pokud tedy bude mít kam.