Pohřeb Simonky, která umřela u pěstounů: Fotku si táta udělal až v rakvi

Gustáv, který přišel na pohřeb ve slovenském Velkém Šariši v doprovodu svých přátel a otce, po celou dobu smutečního rozloučení hlasitě naříkal. Když se skláněl nad otevřenou bílou rakvičku, v níž jeho dcera ležela, tekly mu slzy. Po dcerce mu nic nezbylo, ani jeden obrázek, nic. Při pohřbu si tak udělal fotku, aby měl aspoň nějakou památku.

Se Simonkou prožil její první tři měsíce života. Protože měla potíže se srdcem, musela do nemocnice. „Tam byla čtvrt roku. Po propuštění ji vzali do dětského domova s odůvodněním, že potřebuje lepší podmínky pro život. Od té doby jsem ji vídal jen sporadicky. Naposledy před třemi týdny jen přes sklo. Řekli mi, že je nemocná a nedá se k ní přiblížit,“ řekl reportérům ze slovenského Nového Času během pohřbu Gustáv.

To, že je Simonka i její mladší sestřička Sabinka u náhradních rodičů, mu prý nikdo neřekl. „Dozvěděl jsem se to až minulý pátek, že je po smrti. Řekli mi, že zemřela na zástavu srdce,“ hlesl. Pitva však zjistila, že Simonka měla velmi pohmožděné vnitřní orgány, a na několika místech dokonce natržené tenké střevo.

Nad rakví se kromě Simončina otce skláněl také její dědeček. S vnučkou se rozloučil políbením. V obličeji dívenky prý byly patrné pohmožděniny. „Vzali mi Simonku a dali ji jinému. A ten po ní šlapal? Z čeho měla modřiny a pohmožděniny?“ ptal se zoufale otec. „Proč se to stalo? Protože byla cikánka? Kdyby zůstala u nás, nic by se nestalo. A i kdyby náhodou k něčemu podobnému došlo, já bych byl za to zodpovědný. Já bych si odseděl trest, ale největším trestem by pro mě byl pocit viny. Takto musím jen bezmocně přihlížet, jak mi pochovávají dcerku,“ plakal Gustáv.

Ze zabití Simonky je podezřelý její pěstoun Ivan G., který byl vzat do vazby. Spolu s manželkou měli v péči tři děti z dětského domova. Kromě Simonky i její mladší sestru Sabinku. Sami mají pětiletá dvojčata. Všechny svěřené děti jim byly po smrti dívenky odebrány.