Muž se psím spřežením přežil leukemii: Zachránila ho sestra, pak zemřela!

Když navštívíte v zimě jeho srub v údolí Brandental nad vesničkou Bürserberg v rakouském regionu Vorarlbersko, budete si připadat jako v Kanadě nebo na Aljašce. Toni, jak mu zde všichni říkají, je už dvacet let musherem, stará se o sedmnáctihlavou smečku psů a jde mu to dost dobře. Mimo jiné tady rok co rok v lednu pořádá se svými psy den pro děti postižené leukemií a jejich rodiny.

„Sám jsem v sedmi letech leukemii prodělal a vím, jak je to strašné a pro rodinu náročné,“ prozrazuje musher. Dárcovství kostní dřeně bylo tenkrát v začátcích, ale přesto díky jeho sestře, která odběr podstoupila, nakonec přežil. „Byl jsem dlouhé měsíce v nemocnici, nebylo jisté, jestli se uzdravím,“ říká. Na stěně jeho nemocničního pokoje visel obrázek severského huskyho a právě ten mu dodával sílu. „Rozhodl jsem se, že se rychle uzdravím a takového psa si pořídím, jen co se dostanu z nemocnice. Nakonec se to podařilo a já jsem nejen přežil, ale pořídil si severské husky,“ říká s úsměvem.

Roztomilé psí kusy: Husky nesnáší svou boudu tak moc, že se naučil říkat NE!

Když jeho sestra později sama zemřela na rakovinu, neváhal ani vteřinu, přijal její děti za své a postaral se o ně. Vyrůstaly v jeho rodině.

„Sestra mi dala nový život, a tak jsem chtěl, jak jen to bylo možné, dát nový život jejím dětem v mojí rodině poté, co zemřela,“ popisuje pohnutý rodinný osud Toni.

O psy se stará už dvacet let a od roku 2000 profesionálně vozí turisty po horských stezkách a údolích Vorarlberska nejen v zimě, ale i v létě.

„Než jsem začal se psy, byl jsem dvanáct let v Bludenzu v nemocnici jako asistent a dalších sedm let jsem pracoval pro naši vesnici Bludesch,“ vypráví.

V současné době v zimě například pro děti připravuje několikahodinový kurz, na jehož konci si každý může – pod dohledem Toniho – zkusit se spřežením objet dva nenáročné okruhy.

„Snažím se děti naučit nejen povely psům, ale především jak si k nim vybudovat vztah, aby je poslouchali,“ vysvětluje sympatický muž, který rozhodně vypadá mladší, než kolik mu pravděpodobně je.

Aby si Toni s početnou rodinou, patří do ní celé psí spřežení, prodloužil zimu, odjíždí každoročně do Švédska, kde od března do dubna a pak od srpna do září mívá další Husky Camp.

„Jezdíme do severní části Jämtland v Strömsundu na 63. stupni severní šířky. Jsou tu medvědi, losi, sobi a spousta dalších zvířat. Ideální podmínky na sáňkování, rybaření v ledu, výlety na sněžnicích a samozřejmě pro naše psí spřežení. A téměř žádní lidé,“ vypočítává Toni plusy Švédska.

„Navíc do Švédska můžu odjet kdykoliv autem i se všemi psy, zatímco na Aljašku i do Kanady bych musel letět,“ dodává Anton Toni Kuttner, jehož chuť pomáhat ostatním se hned tak někde nevidí.