Právník žaloval argentinskou prezidentku: Našli ho mrtvého!

Právníka Alberta Nismana (vlevo), který obvinil argentinskou prezidentku (vpravo) z krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace, nalezli mrtvého
Právníka Alberta Nismana (vlevo), který obvinil argentinskou prezidentku (vpravo) z krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace, nalezli mrtvého  (Autor: Reuters)
Autor: ČTK, ljš - 
21. ledna 2015
06:37

Argentinského státního zástupce, který nedávno podal žalobu na prezidentku Cristinu Fernández, nalezli v neděli mrtvého v jeho domě v Buenos Aires. Jeho smrt provází řada záhadných okolností.

Státní zástupce Alberto Nisman obvinil hlavu státu z údajného krytí pachatelů atentátu na židovské charitativní organizace v hlavním městě v roce 1994.

Nismanovo tělo údajně leželo v koupelně v bytě zamčeném zevnitř. Podle první zprávy podlehl střelnému zranění, zbraň prý policie nalezla poblíž těla. Právě dnes měl Nisman před poslanci vysvětlit obvinění vznesená vůči Fernández a ministrovi zahraničí Héctorovi Timermanovi.

Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Argentina má největší židovskou komunitu v Latinské Americe.

Podle Nismana plánovali politici očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání teroristického činu, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. „Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ uvedl Nisman minulý týden.

Vláda jeho tvrzení označila za „bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní“. Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.

Nisman se podle listu Clarín před pár dny nechal slyšet, že by kvůli tomuto případu „mohl skončit mrtvý“.

V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá. Fernández se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací „komise pravdy“, v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.

kukuku ( 21. ledna 2015 09:54 )

A ještě stihl pos*rat parapet.

tgbg ( 21. ledna 2015 08:28 )

Není ona paní prezidentka komunistka?? Odpůrci komunistů také tak nějak končili. Jan Masaryk tak nešťastně vypadl z okna že ho ještě za sebou stihl zavřít!!!

Zobrazit celou diskusi