Unikátní nález českých archeologů. Klaní se jim celý svět. Šéf týmu pro Blesk: Historii vykopáváme motykou!
Bravo! Čeští archeologové opět potvrdili, že jsou světová špička! Díky nálezu hrobky ženy faraona Raneferefa v Egyptě o nich mluví celý svět! Šéf projektu Miroslav Bárta potvrzuje, že jde skutečně o unikát.
Jen pro porovnání. Čeští archeologové jsou na tom stejně jako Američané, Japonci, Němci, Francouzi nebo Britové. Teď jim zase celý svět leží u nohou. Důvod? „Nikdo na světě nemá lepší data k období páté dynastie, než máme teď my. Teď mi třeba volali z BBC, pro něž je to také ohromná senzace,“ řekl Blesku šéf českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.
Na oblast v Abúsíru se česká parta zaměřila už před několika lety. „Samotný archeologický proces trval dva měsíce. Šlo o velmi intenzivní práci,“ řekl šéf projektu. Jak vlastně samotné hledání probíhá? Vždyť na povrchu vlastně není vidět vůbec nic. „Nejprve se lokalita zkoumá geofyzikálními metodami, satelitním snímkováním díky tomu zjistíme, co se kde nalézá,“ popsal Bárta.
Pak už nastoupí dělníci. „Odstraníme několikametrové nánosy písku nebo kamenných destrukcí, abychom se k objektu dostali. Postupuje se velmi pomalu, protože každý nález může mít velký význam,“ řekl archeolog s tím, že dělníci mají motyky a koše na odnos materiálu.
V momentě, kdy začnou s prací, však netuší, co vlastně pod povrchem je. To, co našli teď, má ale nevyčíslitelnou hodnotu. „Neexistují paralely, aby se to dalo vyčíslit. Je to prostě historická věc,“ tvrdí Bárta s tím, že za nález se žádné peníze nevyplácejí. „Takové objevy se podařily jen pár světovým institucím a my jsme rádi, že mezi ně patříme. Děláme to pro čest a slávu,“ usmívá se.
Český tým našel v Egyptě hrobku Chentkaus III., královské manželky a matky krále. Nikdo doteď neznal její jméno a právě v hrobce bylo napsáno i s tituly. Jedná se o 5. dynastii. „Rozšířili jsme seznam členů královské dynastie. Unikátní objev tak zvyšuje naše znalosti,“ vysvětluje Bárta.
Úspěchy české egyptologie
1976: Český egyptologický ústav dostal koncesi na archeologický výzkum v pohřební oblasti Abúsír.
1982: Počátek výzkumu pyramidového komplexu faraona Raneferefa. Předtím byl znám pouze z písemných pramenů.
1995: Výzkum hrobového komplexu vezíra Kara a jeho synů z 23. století př. n. l. Projekt pomohl pochopit příčiny vedoucí k úpadku Egypta na konci doby stavitelů pyramid Staré říše.
1997: Objev nevykradené pohřební komory s unikátní pohřební výbavou v hrobu kněze Iufaa (5. století př. n. l.).
1999: Nalezena nejstarší hrobka v Abúsíru. Jde o kněze Hetepiho, který žil v době prvního stavitele egyptské pyramidy, faraona Džosera (kolem roku 2650 př. n. l.).
2004: Nález unikátní skalní hrobky neznámého kněze beraního božstva Chnuma.
2012: Částečně skalní hrobka princezny z 5. dynastie plná soch. V místnosti byly celkem čtyři náhrobky.
2013: Odkrytí 4000 let staré hrobky vrchního lékaře Horního a Dolního Egypta. Oceněn jako šestý nejvýznamnější nález roku na světě.
Jaro 2014: Otevření pohřební komory vysokého hodnostáře z 24. století.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.