7°C
Poradce ministra školství Chládka šéfkuchař Sapík: Když jí dítě smažák, bude ležák!
Pokud nezačneme něco dělat s životosprávou dětí, skončí to velmi špatně, říká uznávaný šéfkuchař Jaroslav Sapík (62). Toho si vybral ministr školství Marcel Chládek (46, ČSSD), aby změnil české školní kuchyně.
Co dětem chutná? Špagety s kečupem a smažený sýr a hranolky. Zdravá jídla děti nerady, stěžují si kuchařky. Ve spojení s nedostatkem pohybu se nemůžeme divit, že české děti tloustnou a zhoršuje se jim zdraví. Ministr Chládek to chce ve spojení s šéfem Asociace kuchařů Jaroslavem Sapíkem změnit.
„Chceme se zasadit, aby děti ve školních jídelnách dostávaly vyváženou, kvalitní, chutnou a cenově dostupnou stravu,“ řekl ministr Blesku, když představil Sapíka jako novou posilu v poradním týmu. Jak toho dosáhnout a co dalšího české školní kuchyně tíží? Na to Blesku odpovídal právě respektovaný kuchař Sapík.
Pane Sapíku, jak si vás ministr Chládek vybral?
„My jsme se setkali prakticky jako host a kuchař. Pan ministr s rodinou byli v mé restauraci na jídle. Chutnalo jim a následně si mě ministr pozval a ptal se mě na názory ohledně stravování dětí. V řadě věcí jsme se shodli.“
V čem například?
„Třeba ohledně jídelních automatů ve školách. Já roky bojuji proti bagetám, sladkým limonádám a cukrovinkám, které se v automatech prodávají.“
Co by v nich tedy mělo být?
„Zdravá výživa, jako je kvalitní ovoce či mléčné výrobky. Vše po dohodě s odborníky a lékaři.“
Je česká kuchyně nezdravá?
„To si vůbec nemyslím. Všechny kuchyně jsou dobré, když se dobře vaří. Není to tedy o gastronomii, ale o návycích. Proto je potřeba, aby se děti ráno nasnídaly, měly svačinu a oběd. A právě u obědů máme hodně co zlepšovat.“
Co přesně máte na mysli?
„Nejenom děti, ale i dospělí mají na oběd velmi málo času. Na oběd by měla být minimálně hodina, protože čím rychleji jíte, tím více je tělo zatíženo. Jíst máme v klidu, beze spěchu. Obědové pauzy o délce 30 minut absolutně nestačí.“
Co byste doporučil školním jídelnám?
„Toho je spousta. Mělo by se více dbát na sezonnost surovin. Je zbytečné v lednu nakupovat mražené švestky. Děti by také neměly dostávat plné talíře. A pak taky musíme odbourat kuchyně, které dávají jídlo jako v případě závodního stravování – tedy bez chuti, důrazu na vzhled a kvalitu. Jídlo se dětem musí líbit. Jinak ho nesní.“
Co financování školních obědů?
„I na to bych se rád podíval. Je rozdíl mezi velkou školou, která vaří například 500 obědů, a malou venkovskou, kde vaří 50 porcí. Ta druhá je v tomto případě znevýhodněná, protože ve větším množství se vždy vaří na jednu porci levněji. Ale stát podporuje všechny školní obědy stejně. To by se mělo změnit.“
Kolik za oběd
Cena oběda se skládá ze tří částí. První – finanční náklady na potraviny, platí rodiče. Stát pak hradí mzdy a další náklady na pracovníky a náklady na provoz školní jídelny.
Věk dítěte Rodič platí za 1 oběd
Do 6 let 14 – 25 korun
7 – 10 let 16 – 32 korun
11 – 14 let 19 – 34 korun
15 let a více 20 – 37 korun
Témata:
Sám je tlustej jak prase a do dětí by cpal takovou blizoidní kombinaci k sobě se absolutně nehodících ingrediencí???? Stačí zlikvidovat sladkosti a aby se děti hýbaly a klidně si můžou dát občas správně připravený smažák. Jenže to v jídelně nedokážou aby nebyl nasáklý přepáleným olejem. V tom je problém, v přípravě, ne ve smažáku.