Havlův kněz Halík dostal nobelovku za náboženství. A odměnu 36 milionů korun!

Templetonovu cenu uděluje Nadace Johna Templetona - v roce 2008 zesnulého anglického byznysmena (†95) a průkopníka podílových fondů, který za svůj život vydělal miliardy dolarů, ale stal se patrně i jedním z nejštědřejších mecenášů, co svět poznal.

Vůbec prvním držitelem prestižní Templetonovy ceny, přezdívané "náboženská nobelovka", se v roce 1973 stala Matka Tereza. Předloni se z ní radoval Tändzin Gjamccho, známý jako 14. tibetský dalajláma, loni to byl jihoafrický biskup a bojovník proti apartheidu Desmond Tutu. Duchovní, filozof a sociolog Tomáš Halík je vůbec první vyznamenaným Čechem.

Vyšší odměna než za Nobelovku!

S oceněním za výjimečný přínos pro duchovní rozměr života je však spjatá i příjemná materiální odměna - v přepočtu 36 milionů korun. Tahle částka přitom má sloužit na rozvoj činnosti odměněného v oboru, kterému se věnuje. Dalajlama ji ale rozdal na charitu.

Pro srovnání: za Nobelovu cenu se uděluje odměna 8 milionů švédských korun (cca. 23 milionů Kč). Halík ČT uvedl, že cena změní jeho život - ale nikoli kvůli samotnému finanční odměně a vlastnímu obohacení. Prý kvůli morální váze ceny. Má prý již na mysli konkrétní projekt, na který peníze použije. "Já bych chtěl, aby to byla pocta nejenom pro mě, ale i pro naši zemi. Protože mnoho lidí ve Spojených státech a v Anglii vědí, co je Templetonova cena, ale nikdy nevědí, kde je Česká republika. Já bych skutečně chtěl přispět k prestiži naší země," řekl Halík ČT.

Oceněn za práci v dobách komunistů

O udělení Templetonovy ceny rozhodla porota složená z vědců a duchovních různého vyznání. Vyzdvihla, že se Halík po sovětské invazi zasloužil během období tzv. normalizace o budování náboženské a kulturní svobody.

Halík byl za minulého režimu na katolického kněze vysvěcen tajně - v roce 1978 v německém Erfurtu. Do roku 1989 platil za jednu z předních osobností pronásledované "podzemní" církve. Po roce 1989 externě radil Václavu Havlovi, na kterého vzpomínal jako na slušného, lidského, ale i statečného. „Pravda a láska v tomto světě nikdy nebudou tím konečným vítězem. Ale zápas proti lžím a nenávisti nikdy nesmíme vzdát,“ vzpomněl i dnes v Londýně Halík Havlův odkaz a vyzdvihl exprezidentův přínos.

Tomáš Halík při mši za zesnulého exprezidenta Václava Havla | Foto Blesk - Karel Kopáč, Daniel Černovský

Porota zdůraznila, že letošní laureát se stal mezinárodně uznávanou osobností obhajující dialog mezi různými vyznáními a nevěřícími. Halík připustil, že Česko patří k nejvíce sekulárním zemím v Evropě a že Češi jsou často vůči náboženství neteční. Za příčinu považuje především historický vývoj na českém území.

Halík přebere cenu v květnu za účasti členů královské rodiny. V dnešní krátké děkovné řeči v Londýně řekl, že cenu vnímá i jako ocenění svých učitelů, kněží, kteří za komunistického režimu velmi trpěli.