Příběh nezaměstnanosti: Zoufalá Mariana (49): Už 3 měsíce žebrám o práci!
Už tři měsíce, den co den, obchází plzeňské továrny a ptá se na práci. Mariana Potoková (49) totiž není líná, chce pracovat a slušně žít. Stále však slyší stejnou odpověď: Příště!
Pracovala jako dělnice v plzeňské firmě na bonbóny. Jenže výrobu přemístili a Mariana Potoková skončila jako spousta dalších na dlažbě. Od úřadu práce teď pobírá 4500 Kč měsíčně. „Jen za bydlení platím 3500 Kč. Zbude 1000 Kč. Z toho se dlouho žít nedá. Chci něco dělat, ale práce nikde není. Jsem z toho už nešťastná,“ vzdychá Potoková.
Boj o místo
Vždy v pondělí a někdy ještě i v úterý chodí na úřad práce. „Vždy mi dají pár tipů, ale když tam dorazím, vždy mi řeknou, že jsem přišla pozdě a místo je už obsazené,“ říká Potoková. Sama proto každý den obchází plzeňské firmy a továrny a doslova žebrá o práci. „Všude je ale plno. Jsem zaregistrovaná u více než desítky firem jako uchazečka o práci. Jenže musím čekat, až se něco uvolní. Zatím nic není. Každý si teď hlídá své místo a je rád, že vůbec nějaké má. Je to k zoufání,“ dodává Potoková.
Většina lidí tu nejsou neschopní lůzři jako ty. To by ta nezaměstnanost musela být 60%, tak piš jenom za sebe, ne za většinu.