Tvůrce socialistického ekonomického zázraku na Zlínsku, Čuba: Za pět miliard udělám nové Slušovice!

Čuba tvrdí, že mu stačí 5 miliard pro vybudování nových Slušovic.
Autor: Václav Suchan, piffk - 
14. 1. 2014
14:11

Před 50 lety nastoupil v zemědělském družstvu Slušovice legendární předseda František Čuba (77). Za 27 let vybudoval ostrůvek prosperity v moři socialostické mizérie.

V 80. letech už váš slušovický zázrak nemohl režim ignorovat a dostal jste  třikrát nabídku na post ministra zemědělství. Proč jste to nikdy nevzal?
„Pro mě to byly jiné činnosti, než jsem chtěl dělat. Tak jsem jim vždycky řekl, že radši půjdu poklízet telata, než bych šel dělat ministra zemědělství.“

Neříkal jste to zas tak úplně do větru, na začátku vaší slušovické kariéry jste obul gumáky…
(Usmívá se) „To je pravda, v roce 1963, když jsem nastoupil ve Slušovicích, hodně lidí odešlo z družstva. A já jsem sám s vrátným ošetřoval 92 krav a 68 kusů mladého dobytka. Ošetřovatelé byli pryč...“

Proč odešli?
„Protože se proslechlo, že bude velice nízká pracovní jednotka, ze které se vyměřovaly příjmy družstevníků. Měla být ještě nižší než původních 13 korun.  Lidé se na to vykašlali, a mně nezbylo nic jiného, než se o ten dobytek postarat.“

Jak dlouho jste jako zemědělský inženýr kydal hnůj u krav?
„Celé Vánoce a skončilo to po svátcích, když se ukázalo, že jednotky budou naopak podstatně vyšší. Podařilo se nám vytvořit v družstvu tolik zdrojů, že jsme to vytáhli na 24 korun za jednotku.“

Vzali jste pak zase ty lidi zpátky?
„Ne, vyhlásil jsem, že kdo zradí družstvo, nemá cestu zpátky!“

To bylo dost drsné...
„Bylo, ale bez pracovní kázně se nikam nedostanete. A nesplníte cíle, které jsme si dali.“

Jaké to byly cíle?
„V první fázi jsme chtělidosáhnout tržeb 100 milionů korun. Přitom základní tržby v roce 1962 byly jen 1,3 milionu. A my navyšovali každý rok, až jsme se dostali na 7 miliard korun v roce 1989, kdy jsme ještě mohli fungovat.“

Čím jste vlastně zahájil přeměnu Slušovic v superdružstvo?
„Nejprve jsem řešil, že lidi nedělají. Člověk je od přírody nadán tím, že se mu nechce dělat a chce se mít dobře. K práci musí být proto donucen aktivizačními faktory. Tímhle jsem se začal zabývat.“

Povedlo se?
„Ano, využívali jsme těchto motivačních faktorů a dosáhli jsme toho, že jsme každoročně zvyšovali produkci a zisk v průměru o více než 30 procent. Po dobu asi 20 let.“

Které jsou ty zázračné aktivizační faktory, karabáč v ruce?
(Úsměv) „Je jich šest: Faktor strachu, existenční, hmotné zainteresovanosti, morálního ocenění, seberealizace, a faktor radosti z práce.“

Je tato škála účinná i dnes?
„Ano, je nadčasová, dnes se ale využívají v podstatě jen hmotný faktor a strach. To je chyba, na každého funguje něco jiného.“

Jak jste dosáhli u vašich zaměstnanců radosti z práce?
„Naši pracovníci měli pronajaty traktory, kamiony, kombajny, ale třeba i skleníky a další zařízení. A s nimi de facto podnikali. Podle přesných pravidel  odváděli výnosy družstvu a část byla jejich mzdou. Měli tedy maximální motivaci. A dělali proto rádi.“

To je podstata slušovického zázraku?
„Neméně důležité bylo, že jsme se snažili převést nejnovější vědecké poznatky z celého světa co nejrychleji do konkrétního výrobku. Jen pro příklad, jeden rok jsme zvýšili zisk o 220 milionů, z toho bylo 108 milionů díky využití nových poznatků.“

Za socialismu nebylo snadné vycestovat, vaši zaměstnanci cestovali na Západ pravidelně…
„Všichni technicko-hospodářští pracovníci družstva, a bylo jich přes tisíc, se u nás museli aspoň jednou za rok pracovně podívat na Západ. Vyběhali jsem pro ně všechna potřebná razítka.“

Na rozdíl od jiných jste ale nemuseli od státu žádat na výjezdy devizy…
„Ano, my jsme si je sami vytvořili. Obchodovali jsme se zahraničím a měli z toho devizy, vyváželi jsme například  do Rakouska mléčná telata nebo do Německa počítačovou techniku. Měli jsme uzavřeno 16 kooperačních smluv se zahraničím.“

Stávalo se, že vaši zaměstnanci emigrovali?
„Stávalo, s tím jsme měli problémy, měli jsme velké množství emigrací.“

Měli jste i svou flotilu letadel, prý jste létali na otočku podepisovat smlouvy do zahraničí.
„Ano, měli jsme mj. vlastní letadlo TU 154 a pronajatý Boeing 707 a IL 62. Nejraději jsme podepisovali smlouvy v Luganu. Podepsali jsme a letěli zase zpátky do Slušovic.“

Docela frajeřina, měli jste u režimu protekci?
„Ne, takové možnosti měl u nás každý podnik, ale jen my jsme je využili. Pohybovali jsme se na hraně zákonů, ale neporušovali je. A byli jsme pod neustálým dohledem, posílali k nám hloubkové kontroly, hledaly se nedostatky. Byli jsme díky své prosperitě podezřelí.“

Toleroval vás i tehdejší prezident a šéf KSČ Gustáv Husák?
„Husák nás neměl rád, ale nikdy nám neublížil.Někdejší premiér Lubomír Štrougal mi vyprávěl, že si Husák nechával červeně podtrhávat v novinách všechno o Slušovicích. A v pondělí k němu přišel Štrougal a hned ve dveřích na něho křičel: Lubo, kolik jste dali peněz do Slušovic? To není možné, když zvýší tržby o miliardu korun, tak se do toho musela aspoň půlmiliarda vrazit, ne? Jsou to ruské, arabské, nebo židovské peníze? A vždycky, když se takhle ptal a byl rozčílený, tak měl s sebou takovou malou hůlku a nervózně s ní klepal do podlahy.“

Zajímala se o vás StB, měla ve Slušovicích svoje agenty?
„Zajímala, samozřejmě, a měla. Díky tomu, že naši pracovníci byli vůči vedení družstva loajální, většinou nám o tom řekli a my tak měli pod kontrolou, co hlásili ven. A mohli jsme tak vypustit i nějaké dezinformace.“

Když zahájil Michail Gorbačov v osmdesátých letech perestrojku, přestali jste mít potíže…
„Je pravda, že po nás už nešli, skončilo bezpečnostní sledování. Mohli jsme rozjet celou řadu nových projektů se zahraničím.“

V roce 1989 jste měli obrat sedm miliard, prosperovali jste, proč takhle úspěšná firma nepřežila sametovou revoluci? Měl na tom zájem prezident Václav Havel?
„On přímo ne, jen se snažil zavděčit lidem kolem sebe, kteří na likvidaci Slušovic měli zájem. Mám informace o tom, jak to bylo, ale nemám důkazy. Každopádně Václav Havel tehdy 21. srpna 1990 pronesl ta slova o prorůstání temných slušovických žilek...“

Jak jste na to reagoval?
„Okamžitě jsem odstoupil z pozice šéfa družstva, když jsem viděl, co se děje. Neměl jsem to zapotřebí.“

Donutili vás odstoupit?
„To přímo ne, ale na Slušovice byl vyvíjen velký nátlak. Nasadili na nás přes pět set lidí, různé revizní skupiny. Měly například prokázat, že jsme okradli stát na daních. Nic se neprokázalo, my to měli všechno perfektně podložené a zaúčtované.“

Prý se o vás také zajímala tajná služba BIS?
„To je pravda, bylo jich tady dost, u závodiště ještě můžete vidět buňky, kde tehdy všichni ti agenti seděli. Měli tam svoje auta a sledovali mě i další členy vedení družstva v podstatě na každém kroku.“

Měl jste na krku spousty obvinění, prý jste musel více než 125krát před soud, je to pravda?
„Docela dobrý odhad, nikdy mi nic nedokázali, žádné porušení zákona. Také jsme žádné zákony neporušovali.“

Byl jste sice očištěn, ale ze Slušovic, gigantické prosperující firmy, vás nakonec vyšachovali a JZD skončilo.
„Byla velká chyba, že byl Družstevní agrokombinát Slušovice zlikvidován. V mnoha odvětvích jsme byli ve vývoji o 15 let dál než konkurence. To mohl být ale také důvod naší likvidace.“

Chtěl byste, aby Slušovice ještě vstaly z popela?
„Jsem už dávno v důchodu, ale samozřejmě že chtěl! Na to bych ale potřeboval sehnat pět miliard korun. Za tuto částku si myslím, že bych do půl roku vybudoval nové Slušovice.“

To je nadsázka, nebo to myslíte vážně?
„Myslím to vážně. Mám připraveno mnoho nových zajímavých řešení, jen to spustit!“

Fenomén Slušovice

Slušovice byly v socialistickém Československu pojmem a naprostou výjimkou.  Zatímco jiné podniky vyráběly neefektivně a většinou i nekvalitně, Slušovice konkurovaly západním výrobcům.  

Družstevníci měli oproti zbytku ekonomiky několikanásobně vyšší platy, v podnikových prodejnách si mohli nakoupit zahraniční zboží, vnitropodniková banka jim už tehdy zajišťovala bezhotovostní platby.  Agrokombinát měl vlastní letadla, dostihové závodiště, automobilovou stáj i špičkový  fotbalový tým.

Manažer Čuba

Nedělnímu Blesku poskytl exkluzivní rozhovor strůjce slušovického zázraku František Čuba (77). Jak to dokázal? Byl mimořádně schopný manažer, uměl motivovat lidi, a získal si tak jejich podporu. Měl kontakty na všech úrovních a odvahu pohybovat se na hraně socialistických zákonů.

Můžeme mu vyčítat, že byl členem KSČ. Bez partajní legitimace by ve své době šanci nějaké Slušovice vybudovat vůbec nedostal. To je fakt.
Za pět miliard udělám

 

František Čuba, tvůrce socialistického ekonomického zázraku na Zlínsku

Před 50 lety nastoupil v zemědělském družstvu Slušovice legendární předseda František Čuba (77). Za 27 let vybudoval ostrůvek prosperity v moři socialistické mizérie. Fotograf Jan Regal fotil pro Slušovice přes dvacet let. Měl z toho dobrou živnost a podíval se do světa, jak dnes klidně přiznává.

Čuba dobře platil

„Měl jsem pocit, že jsem u něčeho mimořádného. Šel jsem třeba fotit kravín a oni na to: Přijeďte tam až zítra navečer, to tam už budou nové asfaltové cesty. Takové zázraky se ve Slušovicích děly, přitom všude kolem nic nešlo, natož rychle,“ vzpomíná fotograf. František Čuba podle něho dokázal lidi neskutečně motivovat a dobře je zaplatit. Pak se děly zázraky. „A tak se třeba Čuba rozčílil, že mu jedna firma nabídla, že postaví nový most za půl roku. Slušovičtí naběhli a za pár dní byl most hotový,“ říká Jan Regal.

Vlez do hnoja

„Když mi ve Slušovicích řekli: Vem si gumáky a vlez do hnoja, tak jsem vlezl do hnoja, byl jsem prostě zemědělský reportér a bavilo mě to,“ vzpomíná fotograf.

Slušovické žilky

V likvidaci Slušovic měli podle fotografa prsty poradci Václava Havla. „On byl vynikající člověk, ale nerozuměl tomu. Řekli mu, že slušovické žilky prorůstají celou společností, a on to řekl veřejně. Mimochodem, Čuba měl kontakty snad všude, takže to byla svým způsobem pravda…“ řekl nám s úsměvem fotograf.

Bídná produktivita práce, neefektivní výroby a nesmyslné plánování se projevily v nedostatku mnoha druhů zboží na čs. trhu. Slušovice Františka Čuby se v tomto prostředí cítily jako ryba ve vodě a černých děr na trhu dokonale využily. František Čuba sám říkal: „Neexistuje socialistické a kapitalistické podnikání. Existuje podnikání.“ Tak podnikal.
Úspěch Slušovic vybudoval Čuba na čtyřech základních pilířích:

1. Motivace lidí
Čuba dokázal motivovat lidi, kteří pak pracovali s velkým nasazením. Výsledkem byla trojnásobná produktivita práce oproti zbytku ekonomiky. V rámci družstva družstevníci podnikali s pronajatým majetkem družstva. V roce 1988 byly už 2/3 pracovišť tzv. v socialistické péči. Kdo byl úspěšný, měl až několikanásobně vyšší příjmy než v jiných podnicích.

Čuba rád dával za příklad motivaci, kterou používal jeho otec: „Pracoval dva roky jako předseda JZD, kde byl největší problém s kosením luk. Byly příliš příkré, a protože se tam mechanizace nedostala, musely se kosit ručně. Utvořily se skupiny chlapů s kosami a nahoru na kopec byl donesen demižon slivovice. Když chlapi dosekli až na vrchol, mohli se napít. Můžu vám říct, že nikdy předtím jsem takové pracovní tempo neviděl.“
 

2. Přidružené výroby
Čuba a jeho experti vyhledávali díry na čs. trhu a okamžitě je zaplňovali přidruženou výrobou. V zemědělské produkci přinášeli kvalitu a čerstvé produkty, hlavně zeleninu. V družstvu fungovalo 8 tzv. mikrostruktur: zemědělská výroba, potravinářská výroba a obchod, výstavba, lesní a přidružená výroba, strojírenská výroba, mikroelektronika, zemědělská chemie a zemědělská biochemie.

3. Export
Aby mělo družstvo špičkové zahraniční technologie a produkty pro výrobu, muselo samo vytvářet konkurenceschopné výrobky pro export. Družstvo také podepsalo 16 kooperačních smluv s podniky v cizině, s nimiž obchodovalo.  Část deviz odvádělo státu, část putovala na slušovická konta.  

4. Světové novinky
Speciální oddělení mělo za úkol denně zaznamenávat z dostupných zdrojů, vyhodnocovat a okamžitě navrhovat využití poznatků o nových technologiích ve světě. Od lidí, kteří se vrátili ze zahraničních cest, z velvyslanectví různých zemí a obchodních rad, družstvo mělo napojení na informační středisko u Vídně i na americkou informační síť.

Každý byl zainteresován na uvedení těchto poznatků do výroby. Slušovičtí byli také mistry v kopírování špičkových zahraničních zařízení. Vždy koupili několik kusů stroje ze Západu a vymysleli výrobu stejného zařízení v domácích podmínkách, navíc stroj vylepšili.

JZD Slušovice

Obrovské zisky a prosperita Družstevního agrokombinátu Slušovice působily za socialismu jako zázrak. Jak toho »kouzelník« František Čuba v podmínkách nefunkční ekonomiky dosáhl?

Čuba má prý řešení pro nové Slušovice

Budou se za pár let ve Slušovicích tyčit mrakodrapy, kam oko dohlédne, spatříte nekonečné plochy skleníků a špičkových zemědělských provozů konkurujících vyspělé Evropě? František Čuba má, jak řekl Nedělnímu Blesku,  vizi nových Slušovic. Je postavena na myšlence silného multioborového koncernu.  

Nové Slušovice by se podle Čuby zaměřily na tato odvětví a činnosti: Výrobu zeleninových jídel, výstavbu skleníků, pěstování  květin, chov pstruhů, chov ovcí, výkrm ovčích brojlerů, likvidaci opouštěných podniků, obnovu orné půdy, obchod s ornicí a zeminou, její skládkování, fermentaci odpadů, výrobu kompostu pro export, budování tepláren na biomasu, výrobu potravinářských doplňků, provoz vodních elektráren, obnovení dřevovýroby, či výrobu biopelet.

V čem spočívalo tajemství úspěchu

Slušovičtí se úspěšně věnovali přenosu embryí skotu.
Díky biochemii dosáhli ve Slušovicích nebývalých výnosů, mnoho produktů vyváželi na západní trhy.

Slušovické družstvo se stalo průkopníkem ve výrobě a zavádění počítačů v Československu. Na výzkum kladli ve Slušovicích velký důraz.

Samet roku 1989 družstvo zničil

Pád totality v listopadu 1989 znamenal i likvidaci Slušovic. Majetek byl rozdělen na základě zákona o půdě a zemědělských družstvech. Z pohledu družstevníků to byla tragédie. 93 % činnosti družstva totiž tvořila nezemědělská činnost. Majetek byl ale přepočítán na zemědělskou půdu, kterou drželo na 2000 vlastníků, z nichž většina s činností a výdělky družstva neměla nic společného.

„Majetek, který vytvořili naši družstevníci a který nevznikl na půdě, nám sebrali a zadarmo dali jiným. Stát vlastně znárodnil majetek agrokombinátu a dal ho do vlastnictví náhodným osobám,“ komentoval Čuba.
...jinde se stály skoro na všechno fronty.Čuba vybudoval prosperující impérium...

Doporučujeme
elninno ( 14. ledna 2014 21:20 )

Nestuj si za tim ,ale roztrhni burana Meciara a nejvetsiho zparazita ceskych dejin,***a a nevlastniho btatra Santa klause Vaclava.

elninno ( 14. ledna 2014 21:18 )

Velmi zajimavy a hodne vysvetlujici prispevek. Stojim za Tebou Kurva chlape gutentag.

elninno ( 14. ledna 2014 21:16 )

Jo chlape ,mas kus pravdy,ale vem si,ze urciti lidi ,byli do tunelu dosazi,pujcjy[milionove],jsi nedostel,kdyz jsi nedal rediteli banky,nebo manazerovi,co schvaloval pujcky meloun a vice. Takze,sorry,tak bych to nevidel.

elninno ( 14. ledna 2014 21:12 )

Pane,naprosta Pravda,uplne jste to odhalil,ale konec je ,ze ten desaty,sorry devaty parchant,fakt chtel se jen politicky poflakovat a bylo to line hovado. Ziji v USA ale musi se neco stat,a vsechny ty hovada vytlacit,vzit jim nakradeny majetky,jinak to krasne Cesko se v *** obrati.

elninno ( 14. ledna 2014 21:07 )

vis ,Ty 100% hnupe,ze mu prave hazeli klacky ti,komousi,v cele s parchantem Husakem?Misto clanku,cti a pak pis ty mozku vymytej.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa