Klimatické extrémy budou stále častější: Nebudeme schopni říct, co bude za dva týdny

V pracovně Václava Cílka v Geologickém ústavu Akademie věd není pro knihy k hnutí. Většina je o nerostech a klimatu a velkou část z nich úspěšný vědec sám napsal.  

Je zima

„Nedávno nasněžilo na pyramidy v Gize, v Jeruzalémě napadlo až 80 cm sněhu, na Vánoce bylo v Dillí jen 5 st. Celsia, víc než tisíc lidí zemřelo na podchlazení,“ upozorňuje doktor Cílek.

Co teď zažíváme, je ale podle něj jen začátek...

Jak bude?

Vypadá to, že přijde třicet nevyzpytatelných let.

„Velké trendy zachytíme, ale nebudeme schopni říci, co bude za dva týdny. Hydrologický cyklus a jeho dopady mohou být někde i katastrofální,“ soudí Cílek.

„Každé počasí má svoji energii a ta se získává kondenzací vody,“ vysvětluje.

„Je to jako v rychlovarné konvici, když chcete vodu ohřát jen na čaj, je to rychlé, když chcete odpařit celou konvici, trvá to dlouho a spotřebujete hodně energie.

Právě ona se uvolní, když se z páry stává nazpátek voda. Vzniknou supertornáda, mimořádně silné bouřky a vítr až 300 km v hodině.“

Model Čína

Třicetiletá předpověď pro Čínu je sucho a to je pro Česko horší než sucho »domácí«.

Když půl miliardy lidí nebude mít co jíst, a stát má dost peněz – což Čína má – skoupí jídlo kdekoliv na světě a vyvolá cenový šok.

„Hodně bude záležet na tom, kdo náš stát bude řídit – developeři, lobbisté nebo politici, kteří budou chtít chránit ornou půdu jako základní předpoklad obživy národa. Klesáme do průšvihu a máme menší schopnost s tím něco dělat,“ tvrdí vědec.

Model Egypt

Kam vede haprující ekonomika, růst sociálního napětí a politické tlaky v kombinaci s klimatickými změnami (suchem a neúrodou) je dobře vidět na tom, čemu se říká egyptské jaro.

„Lidé tam byli rok od roku naštvanější, ceny potravin trvale rostly – během let 2000 až 2012 se ceny obilí a rýže dostaly na 260 procent původních cen. U nás je cena mouky dejme tomu 20 procent ceny chleba, v Egyptě 60–80 procent ceny chleba,“ upozorňuje Cílek. Právě drahota podle něj byla spouštěčem protestů.

„Demokratizační princip tam byl určitě také, ale spouštěčem změn bylo to, že lidé neměli na jídlo.“

Politika

„Podle mého názoru se dostáváme do přechodového civilizačního období, které se projevuje novou potravinou a energetickou situací. Lidé začnou hledat, kde bude život lepší a snazší. Možná se pohnou i celé národy,“ myslí si Cílek.

„Kdyby se u nás zdvihla teplota o dva stupně, bude tu počasí jako v Budapešti.

Ovšem když je kupříkladu v Číně prognóza sucha na třicet let dopředu a má zasáhnout horní třetinu státu a skoro celou Indii, dají se obrovské pohyby lidí očekávat takřka s jistotou.“

A zase Čína

Je víc než pravděpodobné, že až budou Číňané potřebovat potraviny, půjdou do světa. Už teď se na jih za prací přestěhovaly miliony Číňanů ze severních provincií. Možná i proto Čína skupuje, kde jen to jde, zemědělskou půdu, hlavně v Africe.

Pokud se Evropa vlivem krize propadne do ještě horšího ekonomického stavu a v čele některých jejích států budou korumpovatelní politici, na relativně bohatou Čínu stačit nebude. „Obávám se, že naše civilizace ztrácí dech. Ale na druhou stranu máme šikovné lidi, úrodnou půdu a pořád tu bude snesitelné, i když kolísavé klima. Pozice České republiky není špatná, ale s Čínou se srovnat nedá,“ krčí rameny Václav Cílek.

Dopady klimatických změn se projeví cenovými šoky a migrací lidí. Rodiny egyptských Koptů mají už nyní v zahraničí své členy, kteří budují něco jako záchranné lodě pro ostatní, kteří jsou ještě doma.

„Nedivil bych se, kdyby čínské tajné služby připravovaly plány podobných výsadků v zahraničí na dobu, kdy v Číně sucho způsobí hlad. Čekal bych to.“

Pod severním chladem

Podle slov klimatologa Cílka jsme v zimních měsících pod vlivem arktické oscilace – na naše území proniká studený vzduch od severu.

„Oscilace je rozdíl tlaků mezi středními šířkami a severem. Když je rozdíl velký, střední šířky oteplují sever, pokud ne, sever ochlazuje střed, tedy nás. Vzhledem k oteplení Arktidy až o tři stupně ale studený vzduch zatlačuje studené proudění až o tři tisíce kilometrů k jihu,“ vysvětluje vědec.

Chlad tak pronikl o dva až tři tisíce kilometrů jižněji, než bývalo obvyklé.