Maminku Zuzanu (†25), která vyskočila z okna, pochovali s hokejovým dresem
Měla před sebou celý život, mohla se radovat ze svého malého synáčka. Místo toho ji těžká psychická nemoc dohnala k sebevraždě. Včera se se Zuzankou (†25) její nejbližší naposledy rozloučili. Do hrobu jí dali také hokejový dres.
Poslední loučení bylo plné bolesti. Zuzanka je opustila náhle a příliš brzy. Nechala tu svého čtyřměsíčního synka Ivánka, dopis na rozloučenou, kde by svůj čin alespoň slovem vysvětlila, nenapsala. Podle jejího otce dlouhé roky trpěla maniodepresivitou. Rodina se nyní musí semknout, aby se postarali o sirotka Ivánka, který po Zuzaně zůstal. „Nedopustíme, aby Ivánek skončil v ústavu. Jsme rodina, postaráme se o něho,“ řekl v slzách Zuzanin tatínek.
Na hřbitově ve slovenských Vrútkách se sešlo asi padesát lidí, aby mladou maminku vyprovodili na její poslední cestě. Nechyběla rodina, přátelé a spoluhráčky z jejího milovaného hokejového klubu. Své malé Žužu, jak jí říkaly, věnovaly dres. Jeden i s její fotografií věnovaly Zuzčině rodině.
„Rodiče ji přihlásili na hokej, aby měla kde vybít svou nekonečnou energii. Hokej milovala, a když s ním musela ze zdravotních důvodů skončit, ničilo ji to,“ zaznělo v pronesené smuteční řeči.
„K rakvi jsme položily Zuzčinu fotografii a její dres s číslem 48. Další, který nosila na domácích zápasech, jsme věnovaly jejím rodičům. Toto číslo už nikdo nikdy nedostane. Vyřadíme ho,“ řekl před obřadem prezident martinského hokejového klubu Vladimír Polakovič. Spoluhráčky Zuzance přinesly také věnec a dvacet červených růží.
Zuzana hrála hokej pět let. Nejdřív chodila jen fandit, pak se sama přihlásila do ženského klubu. Její pozice byla v útoku. „Držela celý tým. Vždycky nás hecovala, po každém našem zápase měla doslova vykřičené hlasivky,“ řekla o ní její dobrá kamarádka a spoluhráčka Jana.
