Tradice Velikonoc: Proč pleteme pomlázky a sobota je bílá?

Velikonoce jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slovanský název svátku se vztahuje na »velkou noc«, při které byl Kristus vzkříšen. Podle západokřesťanské víry připadá neděle Zmrtvýchvstání na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Proto jsou velikonoce svátky posuvné a nemají svůj pevný termín. Lidové zvyky, které jsou s Velikonocemi spojovány, mají často původ v pohanských rituálech.

Nejznámější zvyky a tradice

● Velikonoce – promítají se do nich i pohanské rituály, které oslavuje život a znovuzrození (příchod jara). Šlehání pomlázkou – proutí je symbolem síly a života - a polévání žen, které mužům na oplátku darují vejce, je vlastně symbolickým aktem oplodnění.

● Zajíček – v bibli je symbolem chudoby. Dětem nosí dobroty patrně proto, že kvůli absenci očních víček zajíc nemůže zavřít oči, takže toho moc nenaspí a má asi dost času na nadílku…

● Kraslice – jde o symbol života, plodnosti a růstu. Významnou roli má červená barva vajec – barva krve.

Názvy a význam velikonočních dní

● Velký pátek nebo též Bolestný či Tichý – den, kdy byl Ježíš ukřižován. Vztahuje se k němu řada rituálů – např. otevírá se země a vydává své poklady, nemá se prát, byl to den bez práce, kuřáci nekouřili…

● Bílá sobota – končí půst. Jméno je odvozeno patrně od úklidů a bílení příbytků. V noci na neděli vstal Ježíš z mrtvých.

● Boží hod velikonoční (neděle) – Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

● Velikonoční nebo též Červené pondělí – chodí se na pomlázku, jde o staré pohanský zvyky, kdy muži vyplácejí proutkem ženy a ty jim na oplátku dávají vejce.