Uplynulo 15 let od zmizení Honzíka Nejedlého: Stále ho hledám, říká tatínek

Honzovi rodiče, máma Ivana (42) a táta Marcel (43), spolu už šest let nežijí, jejich vztah vzal po zmizení syna za své.... Deníku Blesk odpovídali na stejné otázky, shodují se v rozhořčení na policii. Ivana se snaží krutý osud přijmout, Marcel Honzu stále hledá... Vůbec poprvé se promluvila také jeho sestřička Adéla (19).

Ivana: „Jdu do práce. Na začátku jsem byla na ten den naštvaná. Vždy si ho v kalendáři přečmárám černou barvou. To mi zůstalo.“

Marcel: „Budu pracovat. Žádné rituály nemám.“

*Co se vám ze dne, kdy Honza zmizel vybaví?

Ivana: „Tenkrát bylo docela teplo a druhý den se udělala zima. Je to podobné jako letos. Vybavují se mi jen útržky.“

Marcel: „Byl jsem v práci. Když jsem se vrátil, tak už se řešilo, že Honza ještě není doma. Hledali jsme ho, obvolávali kamarády, kontaktovali policii, pak se to rozjelo.“

*Ještě vás policie kontaktuje?

Ivana: „Už ne. Volali v roce 2009, že potřebují vzorky DNA. Tvrdili, že je nemají. Pamatuji si ale moc dobře, že je měli. Našla jsem snímky od zubaře a nesli jsme jim je, že by se mohly hodit. Přitom nám udělali i stěry na DNA. Od té doby už nic.“

Marcel: „Policie s námi nekomunikuje několik let. Chyba byla, že dlouho prověřovali mě a manželku. A variantu, že ho někdo mohl unést, v prvopočátku nebrali v potaz. Ani nenasadili psa. Toho jsme si vynutili asi po dvou dnech, ale to už bylo zbytečné. Ztratili čas, první noc kdy to bylo nejdůležitější.“

*Jste na policii stále rozzlobení?

Ivana: „Nezapomenu, jak hrozně jsem se vytočila, když se pořád vyptávali jen na nás. Řvala jsem na ně, rozbila jsem i svůj tehdy první mobil, řízla jsem s ním o zem. Pak mi přišel jeden kriminalista vysvětlit, proč to musí dělat. Chápu to, ale nerozumím tomu, proč je to zajímalo ještě po dvou měsících.“

Marcel: „Spokojený nejsem. Nedávno jsem se chtěl kouknout do spisu. Zakázali mi to. Pak jsem zjistil, že na to mám právo. Nakonec mi umožnili, abych dával otázky policistce, která má dnes případ na starosti, a ona mi odpovědi ze spisu četla. Chtěl jsem vědět nějaká jména Honzových spolužáků, kamarádů. Zjistit prověřování některých osob.“

*Věříte, že se Honza objeví?

Ivana: „Ne. Nevěřím tomu. Naději jsem ztratila po třech, pěti měsících. Byla jsem asi sama. Tím hůř, když se pak ozývali senzibilové. Pak chodily zprávy z celého světa. Říkali, jeďte do Německa, Polska, Jugoslávie, Švýcarska, Rakouska, dokonce měl být i v Izraeli. Nějaký prostitut z rakouského Lince přišel s informací, že se tam objevili dva kluci z Česka. Tahla informace se prověřovala, ale nepotvrdila se.

Marcel: „Pořád doufám, že se minimálně dozvíme, co se stalo. Šance, že se Honza někde objeví, je samozřejmě mnohem menší, než před lety, ale naději pořád mám.“

*Snažíte se ještě po Honzovi pátrat?

Ivana: „Nemyslím si, že se v tom dá ještě něco podniknout. Musel by to být jedině zázrak. Někdy se dějí. Senzibilům nevěřím, i když zpočátku jsem byla pro. Zoufalý člověk vyzkouší všechno. Kdyby někdo uměl najít ztracené lidi, tak se najdou všichni.“

Marcel: „Pořád. Spojil jsem se se dvěma dívkami, které mi pomáhají na základě nějakých faktů, které se vyrojí po té době, i cestou psychotroniků. Kontaktovali jsme ženu v Americe, která už nějakou dobu spolupracuje s tamní policií.“

*Které verzi o zmizení Honzi věříte? Policie se přiklání k tomu, že spadl do rozvodněné Vltavy.

Ivana: „Nevím.“

Marcel: „Stát by se to samozřejmě mohlo, ale verzi Vltava moc nevěřím. Představte si, že jste devítileté dítě a jdete za kamarádem. Proč byste šla k vodě? Spíš si myslím, že ho někdo unesl, nebo že mu něco udělal, nebyla to nehoda.“

*Říká se, že čas léčí, je to pravda?

Ivana: „V hodně věcech ano, ale pak si člověk zase říká, kolik by mu bylo, jaký by byl, co by dělal. Tak to tam pořád mám. S jeho zmizením jsem se nesmířila, ale člověk se s tím naučí žít. Někdy to jde, někdy jsem naštvaná.“

Marcel: „Jasně, že jo. Po nějaké době to člověka už tolik nebolí. Musí se žít.“

*Co myslíte, že by dnes dělal?

Ivana: „Vůbec nevím. Byl dítě, měl rád auta, který kluk to ale nemá rád. Uměl malovat.“

Marcel: „Zajímaly ho v té době auta a počítač, tak možná něco technického. Také hezky maloval.“

*S manželem jste se rozešli. Myslíte si, že je to následek vypětí, které jste prožili?

Ivana: „Nevím, z mé strany asi ne. Bavíme se spolu pořád dál.“

Marcel: „Byl to spouštěč, proč jsme se později rozvedli.“