Šokující zpráva: Žijeme si nad poměry. Za 18 let budeme potřebovat druhou Zemi!

Stav naší planety se podle WWF nadále zhoršuje. Přibližně 2,7 miliardy lidí má přinejmenším čas od času špatný přístup k pitné vodě. Ročně z povrchu planety zmizí 13 milionů hektarů lesa, lesní porost přitom přirozeně odbourává oxid uhličitý. Početní stavy obratlovců jsou oproti roku 1970 o 30 procent menší.

"Musíme zachovat biodiverzitu a snížit naši ekologickou stopu," uvedl Eberhard Brandes, který vede německou pobočku WWF.

Nejhůře jsou na tom tropy

Situace je špatná především v tropických oblastech, kde se zmenšila zvířecí populace od počátku zaznamenávání v roce 1970 o 60 procent. Kriticky ohrožený druh, kterému reálně hrozí vyhynutí, je například delfínovec čínský, druh sladkovodního delfína. Volně žijících tygrů je po celém světě jen 3500 kusů, odhaduje WWF. Dramatický dopad má také nadměrný rybolov. Ve vodách, kde se provádí nadlimitní výlovy, neubývají jen tuňáci nebo tresky. V mořích tak oproti stavům v roce 1970 ubyla více než pětina ryb a ve sladkých vodách dokonce 37 procent.

Situace se lepší v mírném pásmu

V oblastech mírného pásma se naproti tomu stavy zvýšily o třetinu. To ale podle WWF neznamená, že by se zde oproti tropům zlepšila biodiverzita. Na počátku měření v roce 1970 totiž již Evropa dosáhla vrcholu ničení přírody, zatímco na jižní polokouli tento proces teprve začínal. Svou roli pak sehrála i opatření na ochranu přírody, takže se například populace vydry říční mohla opět rozrůst.

Spotřeba přírodních zdrojů je příliš velká

Biokapacita jako množství obnovitelných přírodních zdrojů, které Země nabízí, stojí proti ekologické stopě, součtu spotřebovaných zdrojů. Z obou pojmů pak vychází globální hektar. Při spravedlivém a k přírodě šetrném přerozdělení připadá celosvětově k dispozici 1,8 Gha na osobu. V současné době je spotřeba na osobu 2,7 Gha, což je o polovinu globálního hektaru více. V přepočtu WWF to tedy znamená, že k zachování rovnováhy přírodních zdrojů by lidstvo potřebovalo navíc ještě další polovinu planety. A tento trend nadále stoupá.

Kdo zanechává nejhlubší ekologickou stopu

Nejhlubší ekologické stopy zanechávají bohaté země, v jejichž čele stojí Katar a Kuvajt. Zde je spotřeba téměř dvanácti, respektive desíti globálních hektarů na hlavu. Například Německo, které je ve středu tohoto žebříčku, má spotřebu 4,6 Gha na osobu. Na opačném konci oproti Kataru stojí Východní Timor a Afghánistán, tyto státy vykazují spotřebu menší než 0,5 Gha.