Expert na řeč těla Vladimír Svoboda: Poznám, když mi dcera lže!

Inspiroval vás ke studiu řeči těla televizní seriál?

„Inspiroval mě spíš jeho duchovní otec Paul Ekman, který vycházel ze své praxe psychologa a ze skutečných případů. Podle něj byl psán i scénář seriálu. Ovšem vůbec první, kdo popsal řeč těla, byl Charles Darwin. Paul Ekman to pak dokázal převést i do matematických vzorců a přesně popsat lidské mikrovýrazy.“

Odkud se vlastně mikropohyby obličeje i těla vzaly?

„Představme si, že civilizace tu je nějakých 5000 let, to je jen malý úsek vývoje člověka. Tyto projevy jsou v nás zakódované jako atavismus. A tak máme určité projevy, které nemůžeme ovládat vůlí a které pocházejí z dávnověku, kdy se například naši předkové zachraňovali před predátory útěkem nebo strnutím. Pozoruji tak například studenty při svých přednáškách – když mají špičky bot natočené ke dveřím, je mi jasné, že by nejraději utekli, a vím, že je nesmím nudit.“

Co když se naopak chystáme k útoku?

„Všimněte si, že ten, kdo v diskusi útočí, má sevřené pěsti. A pokud se chce ovládat, naběhnou mu na rukou žíly. Prostě úplně se mu to nepodaří potlačit. Říká se tomu neverbální agrese.“

Mimochodem, určitě jste zahlédl v televizi část výslechu vraha Aničky Janatkové. Jak na vás svým chováním působil? Lhal, nebo mluvil pravdu?

„Není jednoduché určit, jestli zakrýval vraždu, nebo vloupání do chaty. Viděl jsem to bohužel jen na internetu. Jasné ale bylo, že jde o silně narušenou osobnost, necitelnou k utrpení a emocím lidí. Z toho jeho projevu bylo vidět, že po celou dobu lhal a kontroloval své emoce.“

Byl tam moment, který vás přesvědčil o jeho vině?

„Když vám někdo říká o vraždě dítěte, zasáhnou vás emoce. Svraští se místo mezi očima, oči se zúží. U něj nenastala žádná reakce. Bylo jasné, že už to věděl dopředu.“

Takže schopnost rozeznávat mikrovýrazy je asi nejužitečnější pro detektivy a soudce?

„Také patří mezi velkou část mých studentů.“

To asi není jednoduché vám zalhat…

„Snažím se tomu v soukromí vyhýbat. Tuhle už mi to dcera zakázala, když jsem odhalil nějakou její drobnou lež. Řekla mi, že se mnou nebude komunikovat, když ji »budu číst«. Tak si to nechávám raději pro sebe. Ono stejně žádné gesto není stoprocentní. Musíte ho vyhodnotit v kontextu s dalšími znaky. Je třeba sledovat pohyby rukou, nohou, výraz obličeje…“

Je rozdíl mezi tím, jak lžou muži a jak ženy?

„Je, a velký! Mimochodem ženy jsou ve lhaní úspěšnější a hůře odhalitelné. Zase v tom hraje roli atavismus. Když kdysi chránily děti, asi to víc potřebovaly. Lžou i častěji – průměrný člověk lže 5x až 6x za den. Když si vezmete, že muž denně použije kolem 2000 slov a žena 8000–10 000, pak je jasné, že musí žena lhát častěji.“

Jak tedy lžou ženy?

„Většinou používají typické gesto – položí si ruku na klíční kost – chtějí si tím chránit citlivé místo – anebo dají ruku před pusu, jako by nechtěly pustit ta slova ven (například kolik stál kožich). Ženy si také obvykle hrají se šperky, s řetízkem na krku a podobně.“

A co používají muži?

„Muži se většinou při lhaní nedívají partnerovi do očí. Škrábají se na nose nebo si sahají na ucho. Obvykle si také uvolní kravatu, když při lhaní cítí stres. To také pochází z dávnověku, kdy potřebovali při boji se zvířaty mít volné dýchání.“

Vím, že se to nemá, ale občas potřebujeme zalhat. My ženy přece lžeme o cenách kožichů z ušlechtilých důvodů… Jak to udělat, aby na nás chlapi nic nepoznali?

„Pokud chcete říkat nepravdu, musíte se na to dobře připravit. Rozmyslete si, na co budete asi odpovídat, připravte si odpověď a třeba si ji »zkušebně« dopředu párkrát předříkejte nahlas. I tak se málokdy podaří zajistit, aby lež nepraskla. Často navíc v nejméně vhodnou dobu. Takže je sice dobré vědět, jak se lže, ale raději nelhat! Vždy je snadnější říci pravdu.“

Jsou i jiné mikrosignály. Jak například poznám, že se svému protějšku na první schůzce líbím?

„Na to je jednoduchý test – stačí se pod stolem jakoby náhodou dotknout nohou nohy partnera. Když ucukne, raději to zabalte. Když naopak jeho noha zůstane na místě, máte naději, zřejmě se svému protějšku líbíte.“

Řeč těla se můžete naučit

Výzkumu mezilidské komunikace se věnuje řada vědních disciplín a odborníci dnes již často velmi dobře dokážou řeč těla rozluštit. Doktor Vladimír Svoboda se jejím výzkumem zabývá již řadu let. Působí v ústavu andragogických studií, kde se zabývá výzkumem neverbální komunikace. Řeč těla vyučuje i na Univerzitě J. A. Komenského v Praze, kde se této komunikaci věnuje samostatný studijní předmět. K jeho studentům patří i budoucí soudci a detektivové.