Redaktoři Blesku: Jak jsme lovili mráz!

Před pátou hodinou ranní vyrážíme směrem Šumava ulovit pořádnou kosu. Podle předpovědi meteorologů by nás tam mohly čekat teploty kolem 30 stupňů pod nulou. My se jich nebojíme. Na extrémní počasí jsme skvěle vybaveni. Oba máme teplé Jägrovo prádlo, na těle několik trik a svetrů, kvalitní kalhoty a bundy, rukavice, kuklu a vlněnou čepici. Na zadním sedadle auta vezeme to nejdůležitější. Zcela novou meteorologickou stanici. Přijíždíme na parkoviště u Jezerní slatě.

Porouchaná stanice

Po čtyř stech metrech lesem stojíme u vyhlídky Jezerní slať. „-30,3 stupně,“ křičím vítězoslavně při pohledu na displej. V tu samou chvíli obrazovka zabliká a objeví se pouze černá plocha. Tupě zíráme na náš přístroj k měření a chvíli tomu nemůžeme věřit. Snažím se ho oživit. Mrzne, až praští. „Už to naskočilo,“ volám prokřehlým hlasem Jindru. Displej ukazuje krásných patnáct stupňů nad nulou. To se ale oteplilo. Hned nám je lépe. Jenže to chlad jen popletl elektroniku. Námraza na obočí nás rychle vrací zpátky do reality.

Děda Mráz

Začínáme pobíhat a provádět zahřívací cvičení. Dochází na nejhorší. Přepadla mě potřeba jít na záchod. Prsty mi mrznou tak, že s nimi nemůžu skoro hýbat. Přesto musím. Polárníci radí, že se ve vysokých mrazech nemá čůrat. Dávám jim za pravdu. Dělat to o chvíli déle, tak bych dopadl jako ptáček, který sedl Mrazíkovi na berlu Mrazilku.

Padám i s čidlem

Teplota stále pomalu klesá. Stanice ukazuje již minus dvacet a stále klesá. Bereme čidlo, které ke stanici patří, a běháme s ním po slati a hledáme větší kosu. Minus 22, 23, 24,7, 25,8 stupně. Když chci jít s čidlem ještě dál, propadám se po pás do sněhu. Nakonec se mi podaří opět dostat na pevný sníh. „Dál to nejde,“ vzdychnu a při pohledu na opět nefunkční meteostanici na sněhu si všímám lyžařské stopy. Kdo tudy asi jel?

Porovnávání úlovků

Znaveni lovem se vracíme k autu. Když konečně rozmrzneme, voláme profesionálnímu lovci mrazu Antonínu Vojvodíkovi, abychom si porovnali naše úlovky. Naměřil téměř o deset stupňů více. Ptali jsme se ho, jak je to možné, vždyť jsme byli na stejném místě. „To musíte jít mnohem dál. Já teplotu neměřím na Jezerní slati, ale několik stovek metrů pod Jezerní slatí. Tam bývá teplota rapidně nižší.“ V tu chvíli si vzpomínám na lyžařskou stopu.