Jaký je rozdíl mezi pomluvou a fámou?
Snad každý se někdy setkal se zaručenou informací, ze které se posléze vyklubala bohapustá lež. Něco podobného zažil i vězeň Jiří Kajínek.
Za pomluvou je většinou jednoznačná snaha ublížit. Většinou je součástí důmyslného strategického plánu, kterou si chce její šiřitel vylepšit vlastní pozici. Pokud se k vám totiž dostane ona pomluva z několika zdrojů, už ji automaticky berete jako fakt. A to může být pěkný malér! Zdá se, že mezi pomluvou a fámou neexistuje rozdíl. Opak je pravdou. Odborníci ho vidí obrovský.
Mezi fámou a pomluvou je rozdíl!
Zatímco pomluva se šíří s jasným cílem – získat vliv, kontrolu, znemožnit dotyčného před skupinou lidí, kteří se s ním bezprostředně stýkají, fáma vzniká plíživě a nenápadně při nedostatku informací. Fám běhá po světě mnohem víc než pomluv – což dokresluje i fakt, že slovo fáma se na internetu vyskytuje 10, 1 milionkrát a drb pouze 7,4 milionkrát.
Klasickou fámou byla například autonehoda Petra Kratochvíla v únoru loňského roku. Do médií se dostala fotografie, na které bylo Kratochvílovo auto ve škarpě. Sám Kratochvíl pak potvrdil, že skutečně boural a jeho žena i děti jsou sice zraněné, ale v pořádku. O pár dnů později pak vše sám dementoval. Ale fáma o tom, že Kratochvíl měl těžkou nehodu, si už žila vlastním životem. Strach o Kratochvílův život dokonce projevila i jeho expartnerka Lucia Bílá!
Když fáma může ublížit...
Mnohem horší následky však mohou mít pomluvy. Dnes již asi nikdo nezjistí, jak vznikla nechutná pomluva o uvězněném Jiřím Kajínkovi, který jako kluk ÚDAJNĚ zabil vlastního psa, stáhl ho z kůže a jeho hlavu PRÝ napíchnul na plot...
Tuhle nechutnost totiž podle advokátky Slámové Kajínek nikdy nespáchal. Ve chvíli, kdy je veřejné mínění nakloněné na jeho stranu, ho tahle nepravda psůmilovných Čechů muže totálně znemožnit.
OMLUVA VYDAVATELE JIŘÍMU KAJÍNKOVI: |
|
|
|