Čtvrtek 18. dubna 2024
Svátek slaví Valérie, zítra Rostislav
Oblačno, déšť 9°C

Zmrzlinu lížeme díky Marcu Polovi

Autor: INT, pak - 
18. srpna 2008
11:57

Dějiny zmrzliny se začaly psát již ve starověkém Řecku. Sníh z vrcholu bájného Olympu byl luxusním zbožím a bohatým Řekům ho doručovali speciální běžci.

Sníh se pak samozřejmě nejedl ´jenom tak´, ale vylepšoval se medem, ovocnými šťávami nebo vínem. K milovníkům antické zmrzliny patřil i Alexandr Veliký a Hippokrates. Známý lékař doporučoval zmrzlinu svým pacientům, protože "oživuje šťávy, upevňuje zdraví a zvyšuje tělesnou pohodu".


Marco Polo - posel s dobrotami
Zatím ale nešlo o zmrzlinu v pravém slova smyslu, ale jen o ochucený sníh a led. První, kdo přišel na výrobu "umělé" zmrzliny, byli Mongolové. Uměli připravovat různé nápoje z kozího, kobylího, jačího a velbloudího mléka. V tamějším chladném horském klimatu nápoje lehce zamrzaly. Tak se zrodila první mléčná zmrzlina. A jak se dostala do Itálie, odkud se pak rozšířila po Evropě a Americe? Stejně jako těstoviny - několik tajných receptů přivezl na konci třináctého století Marco Polo.

Další kapitola v historii zmrzliny se psala v Evropě. V roce 1530 se jistému vynalézavému cukrářovi podařilo vyrobit umělý led. Tuto malou revoluci přivítalo zejména horních deset tisíc a o tři roky později už kronikáři zaznamenávají zmrzlinové hody na svatbě Kateřiny Medicejské s Jindřichem II. Francouzským. O sto padesát let později byla pak v Paříži otevřena první zmrzlinová kavárna. Mezi její hosty patřil i Denis Diderot, Jean Jacques Rousseau či Voltaire.

Žádným překvapením není, že zmrzliny se chopila Amerika. Za otce její průmyslové výroby je považován Američan Jacob Fussel, který v roce 1851 v Baltimoru rozjel zmrzlinovou výrobu ve velkém.


Stává se vám, že ve zmrzlině, kterou si koupíte, najdete krystalky ledu? Pak vězte, že podle předpisů by měla být jejich konzistence hladká, jemná, krémovitá, nemá obsahovat hrudky, větší krystaly a velké vzduchové bubliny, může však obsahovat viditelné částice přidaných ochucujících složek v nerozmělněné formě.

Zmrzliny se dělí na:

mléčné - musí obsahovat nejméně 2,5 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk
smetanové - obsahují alespoň 8 % mléčného tuku, nesmí obsahovat rostlinný tuk
s rostlinným tukem - používá se rostlinný tuk, nejméně 5 %
vodové - neobsahují tuk
ovocné - vyrábí se z vody, obsahují nejméně 15 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 10 %), nesmí se do nich přidávat tuk
sorbet - musí obsahovat nejméně 25 % ovocné složky (pokud se jedná o citrusy a exotické ovoce, dolní hranice je 15 %), nesmí se do nich přidávat tuk.


Víte, že:

Pravá italská zmrzlina není vyrobena z vody, rostlinných tuků a umělých přísad, ale ze smetany a čerstvého ovoce? To se odráží na její kvalitě a ceně. Zmrzlina vyrobená z přírodních surovin má vždy méně jásavou barvu než zmrzlina z umělých ingrediencí.

Zmrzliny musí být v obchodě uloženy při teplotě -18° C nebo nižší. Teploměr by měl být v mrazicích boxech viditelně umístěný. Známkou špatného skladování je, pokud má zmrzlina zdeformovaný tvar, poškozený obal nebo obal s námrazou.

V roce 1903 byl patentován zmrzlinový kornout a v roce 1921 byla vyrobena první zmrzlina s dřívkem. Roku 1936 byl sestrojen plně automatický rotační stroj, který zmrzlinu na špejli vyráběl. V pražském Laktosu se mražené krémy začaly vyrábět v roce 1949.

Ve Venezuele můžete ochutnat na 617 druhů, mezi které patří i zmrzlina s příchutí sardinek v brandy, krabů v bílém víně, dále česneková, cibulová, avokádová a tuňáková.


A co točená?

Točená zmrzlina je zmrzlina připravovaná z tekuté směsi během odběru ze stroje. Taková zmrzlina je také nazývána jako zmrzlina soft, tedy zmrzlina lehká, teplá, měkká. Vyrábí se vždy pouze množství potřebné pro daný odběr.