Voda na Marsu: Obydlí ho člověk?

Na takzvané rudé planetě je totiž naprosto řídká, nedýchatelná atmosféra. Vodík jako vedlejší produkt by navíc bylo možné použít k výrobě metanu jako raketového paliva pro starty vesmírných lodí. Uvedl to specialista na astronautiku z Akademie věd Antonín Vítek.

Výskyt vody na Marsu potvrdila americká sonda Phoenix (více čtěte zde).

Analyzátor sondy Phoenix zkoumal vzorek odebrané zmrzlé půdy. Vědci NASA podle Vítka zjistili, že byl porézní proto, že byl pojen zmrzlou vodou.

Voda nemusí znamenat život
Potvrzení existence vody na Marsu ale není důkazem pro existenci života na této planetě. "Voda je jednou z nezbytných podmínek pro život podobný pozemskému, nikoli však postačující," poznamenal. Otázka, zda existuje na Marsu život alespoň v bakteriální formě, proto zůstává otevřená.

Je jí tam málo
Ale i vody je na Marsu ve srovnání se Zemí žalostně málo. Podle běžně přijímané teorie je Země tepelnou pastí, která spočívá tom, že s rostoucí výškou klesá teplota atmosféry. Růst začne až nad ozonosférou. Mars nemá ozonosféru a ani takový zlom v teplotách v atmosféře. Ultrafialové záření proto dopadá až na jeho povrch a v jeho důsledku se voda štěpí na vodík a kyslík. Vodík uniká, kyslík reaguje s povrchovými horninami. Projevuje se to zejména oxidací železa, proto má Mars načervenalou barvu.

Země mohla dopadnout jako Mars, nebo Venuše
K tomu, aby byla situace na Marsu taková jako na Zemi, by bylo podle Vítka potřeba splnit velké množství podmínek. Podotkl, že se i Země během své dlouhé geologické historie dvakrát dostala do kritické situace, kdy hrozilo, že se buď stane žhavou neobyvatelnou planetou jako Venuše, nebo vymrzne jako Mars. Nejvýstižněji podle něj charakterizuje vznik a vývoj života název písně Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha: Život je jen náhoda... To ale neznamená, že náhod nemůže být ve vesmíru více, uzavřel Vítek.

Vědci hledají organické prvky
Důkaz o přítomnosti vody ve vzorku odebraném minulý týden získal NASA z dat hmotnostního spektrometru jedné z osmi tavících pícek (TEGA) Phoenixu. Podíl ledu ve vzorku byl prý velmi malý, jen jedno procento. TEGA nyní bude vzorek zahřívat až na teplotu kolem 1000 stupňů Celsia. Vědci doufají, že díky tomu odhalí přítomnost organických prvků v této vodě, hlavně uhlíku a vodíku, které jsou základními stavebními kameny života.

Mise se prodlouží
Phoenix ve svém okolí dosud vyhloubil pomocí mechanického ramene dvě rýhy, z nichž odebíral vzorky půdy. V plánu jsou ještě další dvě, z nichž sonda odebere, jak američtí vědci doufají, horniny bohatší na led. Aby na to měl Phoenix dost času, oznámil NASA ve čtvrtek také prodloužení jeho původně tříměsíční mise na Marsu nejméně do konce září.