Světový unikát: Vodka 'á la šampus'

Úspěšný radionženýr s dvaceti patenty nechal doma úplně všechno a protože u nás nikoho neznal, musel začít znova a s ničím. Prosadil se nejen jako obchodník, ale i díky tradičnímu ruskému nápoji - vodce. Dokázal ji totiž poevropštit. Zatím čeká, co to udělá. Ale český patent na svůj recept už pro jistotu má.

Vladimír Murzin pochází z rodu Čingisova nejbližšího příbuzného, chána Murzy, který od vládce všech Mongolů dostal celou Sibiř. A právě tam, někdy koncem šestnáctého století, porazil kozáckého vůdce Jermaka, který ji měl kolonizovat.

Syny do války? Ne!
"To nemám ze své hlavy. Takhle o našem rodu psal profesor Petěrburgské university Gerhard Fridrichovič Miller. Dokonce o tom vydal i knihu, někdy v roce 1760," říká Vladimír Murzin.

"Tam, kde můj předek Jermaka porazil, dodnes stojí na řece Neiva ves Murzinka, odkud se do Burjatska přestěhoval můj praděd." Rod Murzinů od té doby žil ve městě Jakutsk. Vladimír vystudoval, stal se radioinženýrem, oženil se s Burjatkou Irinou (43) a zplodil dva syny. Jenomže sotva kluci vyrostli do let, kdy je třeba jít na vojnu, začala válka v Čečensku.

"Hnali do ní vojáky základní služby. Bože můj, v jakém stavu ti se vraceli. Nikdo z nich už nikdy nebyl normální," vzpomíná Irina Murzinová. "A tak jsme si řekli, že musíme naše syny zachránit. To ale znamenalo emigraci. Neváhali jsme." Na podnikatelská víza přijeli do Rakovníka, otevřeli
tam prodejnu potravin Večerka a v Kladně dva obchůdky "Vše za 26 korun". K obživě jim to prý stačí.

Synové Vladimír a Alexandr už stojí na svých nohách, jeden jako programátor, druhý jako masér v lázních Teplice. Jejich otec si ale pokoj nedal. V Rusku má na kontě dvacet nejrůznějších patentů z radioelektroniky, a tak hledal, jak uspět v něčem nezvyklém i u nás. A našel to - perlivou vodku.

Od samohonky k perlivé vodce
"Když u nás Gorbačov zavedl prohibici, vrhli se lidé houfně na domácí pálení. Tomu, co vzejde, říkáme samohonka," vysvětluje Vladimír Murzin.

"Ale mnohdy ani nebyla k pití." Ruské noviny v té době dokonce psaly, že v zemi umírají poslední alkoholici. Vodka nebyla a tak do sebe lidé obraceli takové svinstvo, že to nebylo k přežití. Murzin právě tehdy přišel na to, jak samohonku podstatně vylepšit a zjemnit. Nalil ji do sifonové lahve a našrouboval bombičku s kysličníkem uhličitým. Jako když se vyrábí sodovka. Plyn prý s domácí kořalkou udělal divy a Murzinova metoda překročila hranice irkutské oblasti, velké jako půlka Evropy.

Po nástupu prezidenta Jelcina, známého pozitivním vztahem k alkoholu, ale upadla do zapomnění. Vodka byla k dostání všude, kdo by pálil doma?

Česko, pijáků ráj
Až v Čechách vzpomínka na originální metodu ožila. Vladimír Murzin si našel společníka, Zdeňka Hanzlíka, kterému patří ovocná pálenice v Třebízi na Lounsku, a začali podnikat spolu. Cestu k sobě si našli rychle.

"Lidé u nás jsou zvyklí spíš na finskou vodku," říká pan Hanzlík. "My tu naši dostáváme na trh pomaloučku, krok za krokem. Jde to." Po téhle perlivé vodce prý hlava rozhodně nebolí a nálada se dostavuje takřka okamžitě. Ale jen ve společensky přijatelných mezích, na tom Murzin i Hanzlík trvají.

Ale o tom, jak do své vodky dokážou dostat bublinky, a jak to, že se v lahvi udrží, nechce mluvit ani jeden. "To je výrobní tajemství a my si ho necháme pro sebe," tvrdí shodně a nahlas oba.