Od soboty budou vystaveny korunovační klenoty
Korunovační klenoty lze spatřit jen při zvláštních příležitostech. Od 19. do 29. dubna mají šanci všichni návštěvníci Pražského hradu
Po pěti letech budou moci lidé znovu obdivovat české korunovační klenoty. Podle přání Karla IV. se totiž klenoty vystavují jen při zvláštních příležitostech. Výstava se bude konat od 19. do 29. dubna ve Vladislavském sále a podle pořadatelů budou letos kromě samotných korunovačních klenotů mimořádně vystaveny čtyři desítky dalších exponátů, které souvisejí s historií korunovací. První z nich začali dnes kurátoři výstavy instalovat. Jsou mezi nimi například relikviáře a deskové obrazy, které se používaly při korunovacích a které odedávna patřily k nejvzácnějším částem českého královského pokladu. Dominantou výstavy ale bude soubor českých korunovačních klenotů, který tvoří Svatováclavská koruna z doby před rokem 1347, korunovační žezlo a jablko, korunovační kříž, korunovační meč a roucho. Letos Pražský hrad klenoty vystavuje u příležitosti znovuzvolení Václava Klause prezidentem a 90. výročí vzniku samostatné republiky. Naposledy mohli lidé korunovační klenoty spatřit v roce 2003, kdy je vidělo více než 44.500 lidí, kteří čekali v dlouhých frontách - stejně jako i při předchozích výstavách klenotů. Maximální denní kapacita výstavy je přibližně 5000 návštěvníků. Prezident a dalších šest významných představitelů státu a církve odemknou ve čtvrtek Korunní komoru ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, kde jsou klenoty od roku 1791 uschovány.
Koruna svatého Václava Nejvýznamnější součástí korunovačních klenotů je Svatováclavská koruna. V roce 1346 ji nechal zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem (1347). Koruna váží 2,358 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Těch je zde celkem 19, dále 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Koruna je vytvořena z 21-22 karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na jejím vrcholu se tyčí kříž, ve kterém je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Průměr i výška koruny jsou 19 cm. Její cenu nelze penězi vůbec vyčíslit. Tradice sedmi klíčů Původním sídlem koruny byl hrad Karlštejn, který byl za tímto účelem přímo vybudován. Později ji osud zavál na různá místa Prahy a za vlády Marie Terezie dokonce až do Vídně. V současné době je uložena spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů v chrámu svatého Víta. Korunní komora je bez nadsázky nejnepřístupnější místo Pražského hradu. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Tradice sedmi klíčů pochází z doby krále Leopolda II. (1791). Pověst o Svatováclavské koruně Podle známé pověsti každý člověk, který není oprávněn k tomu si korunu posadit na hlavu a učiní tak, do roka zemře. V listopadu roku 1941 při prohlídce Pražského hradu si korunu nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a v květnu 1942 podlehl zraněním po atentátu. Královské jablko Vznik jablka i žezla se datuje do první poloviny 16. století. Jablko, zhotovené z 18 karátového zlata, váží 780 gramů a je vysoké 20 cm. Skládá se ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených křížkem. Na kruhu pod křížkem je nápis DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTA, což znamená "Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá". Jablko má bohaté zdobení, objevují se na něm sfingy, zápas Davida s Goliášem či uvedení Adama do ráje. Z drahokamů tam jsou hlavně spinely a safíry. Královské žezlo Žezlo je vyrobeno ze zlata stejné ryzosti jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Korunovační plášť Korunovační plášť je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Vzor látky je hedvábná nit obtočená plochým zlatým drátkem. Plášť je polokruhovitý, bez rukávů, vzadu prodloužený do vlečky. Je široký 312 cm, od krčního výstřihu do konce vlečky dlouhý 236 cm. Po celém obvodu je lemovný hermelínem - zimní bílou kožešinou hranostaje. Historici původ pláště řadí do počátku 17. století.
Seznam panovníků korunovaných svatováclavskou korunou Karel IV. (1346-1378) Václav IV. (1378-1419) Zikmund Lucemburský (1419-1421, 1436-1437) Albrecht Habsburský (1438-1439) Ladislav Pohrobek (1453-1457) Jiří z Poděbrad (1458-1471) Vladislav II. Jagellonský (1471-1516) Ludvík Jagellonský (1516-1526) Ferdinand I. Habsburský (1526-1564) Maxmilián II. (1564-1576) Rudolf II. (1576-1611) Matyáš (1576-1619) Fridrich Falcký (1619-1620) Ferdinand II. (1619-1637) Ferdinand III. (1637-1657) Ferdinand IV. (korunován 1646) Leopold I. (1657-1705) Karel VI. (1711-1740) Marie Terezie (1740-1780) Leopold II. (1790-1792) František II. (1792-1835) Ferdinand V. (1835-1848)
