Ornitolog Tomáš Brinke: Na jaře už ptákům nesypejte

Dobrý den, máme u nás nějaké vzácné druhy ptáků, kteří třeba nikde jinde v Evropě nežijí? (Petr) Dobré poledne, jmenuji se Tomáš Brinke, jsem zaměstnancem České společnosti ornitologické a přišel jsem dnes do redakce zodpovědět dotazy čtenářů týkající se života našeho ptactva. Úvodem bych reagoval na otázku pana Petra. Vzácné druhy ptáků, kteří žijí pouze na jednom místě na Zemi (tzv. endemické druhy) se v České republice nevyskytují. Přesto se ale i v naší přírodě můžeme setkat s poměrně vzácnými druhy, které se v rámci České republiky vyskytují pouze na jediné nebo několika málo lokalitách. Příkladem je třeba pěvuška podhorní, která u nás pravidelně hnízdí pouze v Krkonoších, případně v Jeseníkách. Dobrý den, zdravím vás, zajímalo by mě, co děláte přes zimu, kdy je tady minimum ptáků? Musíte chodit na nějaké pravidelné obchůzky? Dík za odpověď . (Emča) Ornitologové se své činnosti mohou věnovat stejně tak dobře i v zimním období. Tažné druhy sice tou dobou setrvávají na svých zimovištích, ale jiné druhy u nás zimují, často ve velkých počtech. Jedná se například o vodní druhy ptáků (různé druhy kachen, kormoráni...) nebo hejna severských druhů přečkávající zimu v našich podmínkách (brkoslavi, jikavci, hýli...). V zimním období je řada ornitologů zapojena do celonárodního programu sčítání zimujících druhů vodního ptactva, který je spojen s pravidelnými kontrolami nejvýznamnějších zimních shromaždišť. Dobrý den, věnuje se vaše společnost i ochraně živočišných druhů? Co si myslíte o Greenpeace a Hnutí duha? (Robert) Česká společnost ornitologická se zabývá výhradně výzkumem a ochranou ptactva. Jinými živočišnými druhy se ve svém dlouhodobém programu nezabývá. Občas se na nás veřejnost obrací s dotazy týkajícími se netopýrů. Pokud je to v našich možnostech, vyjadřujeme se i k nim, většinou je ale odkazujeme na ČESON (Českou společnost pro ochranu netopýrů). Greenpeace a Hnutí Duha považuji za organizace zakotvené u nás dlouhodobě mezi nestátními neziskovými organizacemi věnujícími se ochraně životního prostředí. Jejich práce na poli ochrany přírody si vážím, přesto že naše organizace Česká společnost ornitologická nezastává v řešení problematiky takový radikální přístup. V kolika letech jste se rozhodl, že vaší životní náplní budou ptáci? (Miky) Věnovat naplno ornitologii jsem se rozhodl krátce po zahájení studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tedy tehdy, když mi bylo kolem dvaceti let. Chtěla bych se zeptat, za jak dlouho vyvedou mladé rehkové, kteří nyní staví hnízdo u nás v průjezdu. V půli května budeme vyměňovat střechu a mám obavu, že to nestihnou. Kdyby tomu tak bylo, dá se hnízdo někam přemístit? Dík. (Dana) Rehek domácí vysezuje snůšku přibližně 14 dnů a stejně tak dlouhou dobu krmí mláďata v hnízdě. Počítejte tedy, že po nakladení vajíček potřebují rehci k vyvedení mladých asi měsíc. Pokud zahájíte výměnu střechy ke konci hnízdní péče, kdy již jsou mláďata v hnízdě před vzletností, nemusíte mít obavy, že by je rodiče opustili. Přemístění hnízda je krajní variantou, v tomto případě hrozí, že mláďata předčasne opustí hnízdo. Dobrý den, myslíte si, že má cenu, abych ještě sypala do krmítka u nás na zahradě semínka? Mají se takhle ptáčci dokrmovat i na jaře a v létě? Díky. (Anička) V tuto dobu již přikrmování práků na krmítku nedoporučuji. Ptáci mají dostatek jiných příležitostí, kde si obstarat potravu. Nejvhodnější dobou k přikrmování semínky je listopad - březen. V souvislosti s mírnými zimami v posledních letech ale i v tomto období přilétá na krmítka obecně mnohem méně ptáků, než tomu bývalo v minulých desetiletích. Dobrý den, chci se zeptat: existuje nějaká statisticka, ze které vyplývá, který druh ptáků je u nás nejhojnější? Četl jsem o tom, jak ubývá vrabců, samotnému mi přijde, že sýkor (koňader i modřinek) je hodně a třeba budníčků menších mi přijde čím dál více... A jak je to se skřivany? Obávám se, že je jich čím dál tím méně... (nepodepsáno) Česká společnost ornitologická se změnou početnosti běžných druhů ptáků zabývá dlohodobě v rámci programu tzv. Jednotného programu sčítání ptáků. Ornitologové na vytyčených transektech provádějí v hnízdní sezóně v terénu pravidelné sčítací kontroly, jejichž výsledky jsou celkově statisticky vyhodnocovány pro každý zaznamenatelný ptačí druh. S těmito výsledky se můžete seznámit i na webových stránkách ČSO (www.birdlife.cz). Z dlouhodobých výsledků je patrné, že zejména ptáci zemědělské krajiny u nás v posledních letech zaznamenali významný pokles. To je ostatně i případ skřivana polního. Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na jednu věc - slyšela jsem, že ptáci nemají čich - je tedy pravda, že pokud nalezneme mládě, ať už z jakéhokoli důvodu vyhozené z hnízda, můžeme na něho bez obav sáhnout a vrátit ho do hnízda zpět? Děkuji moc. S pozdravem (Andrea) Ano, ptáci skutečně, až na výjimky (např. severoamerický kondor krocanovitý), čich vyvinutý nemají. V naší přírodě tedy můžete vypadlé mládě bez obav vrátit zpět do hnízda. Dobrý den, naše družstvo nájemníků by zajímalo, jak je možné, že v České republice jsou ptáci nadřazováni lidem?! Dohodli jsme se na družstvu, že náš panelový dům zateplíme, aby jsme alespoň částečně ulevili našim tenkým peněženkám, ale zjistili jsme, že to bohužel není až tak jednoduché... Prý na našem domě hnízdí nějací ptáci, nepamatuji si přesně jejich název, ale znělo to jako "horýs" a proto musíme se zateplením počkat až do podzimu, kdy odtáhnou. Už jsme byli předem domluveni se stavební firmou a teď musíme hledat jinou. Jak je toto možné?! V panelácích přece mají bydlet lidi a ne nějací "horýsi" a jiná havěť, která přenáší plno chorob. Copak jsou ti ptáci důležitější než my? A proč se kolem nich nadělá tolik humbuku? Děkuji za odpověď. (nešťastní nájemníci) Ve vámi popisovaném případě jde o rorýse obecného, tažný druh přilétající k nám koncem dubna a již v srpnu se vracející zpět na africká zimoviště. Rorýs je stejně jako ostatní druhy součástí naší přírody a hnízdit u nás může zpravidla jen ve městech - v otvorech výškových budov. V souvislosti se zateplováním panelových domů přicházejí rorýsi ve velkém o svá hnízdiště, a proto i stavební úřady dnes vyžadují provádět zateplování mimo hnízdní sezónu, pokud se zde rorýs vyskytuje. Sjednanou firmu, která provádí zateplení, můžete v tomto případě považovat do jisté míry za neprofesionální, jelikož by vás sama na toto riziko měla upozornit. Neberte ochranu hnízdišť rorýsů za nadřazování ptáků lidem, ale důkaz toho, že je v místě vašeho bydliště ctěn zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Chtěl jsem jenom vědět, jestli také dáváte na ptáky vysílačky? Kam je umisťujete a jak je pak získáváte zpátky? (Adam) Sledování ptáků prostřednictvím pozemní či satelitní telemetrie je využíváno v ojedinělých případech. Většinou jej pro vybrané druhy používají pro výzkumné účely profesionální ornitologové z vědeckých pracovišť. V České republice je asi nejznámější případ sledování čápů černých v rámci projektu Africká odysea. K výzkumu protorové aktivity v hnízdním biotopu byly u nás pomocí telemetrie sledovány i jiné druhy - například tetřívek obecný či sýc rousný v Krušných horách. Vysílačky jsou umísťovány na záda ptáka a po skončení životnosti vysílačky je snaha ptáka opět odchytit a nefunkční vysílačku odstranit. Zdá se mi to, nebo je pravdou, že se ve městech přemnožily straky? Dříve jsem tohoto ptáka téměř nevídala, dnes je všude a loví i drobné pěvce. Lze straku nějak vypudit ze zahrady? (Dana B.) V posledních letech je ve městech strak skutečně mnohem více, než tomu bývalo dřive. Není stále spolehlivě vysvětleno, proč tomu tak je. V přírodě ale není žádnou výjimkou, že jeden druh svou početnost zvyšuje, zatímco jiný mizí. Ne vždy na tom musí mít svou vinu človek. Pokud straka na vaší zahradě hnízdí a chcete se jí zbavit, můžete se pokusit odstranit její hnízdo v období mimo hnízdní sezónu. Většinou pro ni ale není problém postavit si v kratké době nové. Dobrý den, léta mi vrtá hlavou jedna záhada. Na Lounsku jsme kdysi byli u Ohře na návštěvě archeologocikého pravěkého skanzenu Březno a slyšela jsem od vody zvláštní hlas ptáka, kterého jsem dosud slýchala jen ve filmech z australské produkce, těžko mohu tento zvuk popsat, bylo to velmi melodické, syté, jakoby dvojhlasné písknutí, spíše hlubšího tónu. Asi netušíte, o kterého ptáka by mohlo jít, že? (Dana a Petr) Bohužel, na základě takového popisu není možné váš dotaz zodpovědět. I když vás chápu, že byste na svou otázku rádi znali odpověď. Poznávání ptačích hlasů patří v ornitologii k tomu nejnáročnějšímu a řada ornitologů se má stále co učit. Závěrem bych rád poděkoval všem za jejich dotazy a popřál příjemný zbytek jarního dne. S pozdravem Tomáš Brinke