NASA chce nabourat do Měsíce!

Vědci z NASA chystají dramatickou akci na Měsíci. Extrémní pokus odhalí, zda je na satelitu Země voda
Vědci z NASA chystají dramatickou akci na Měsíci. Do kráteru na jeho jižním pólu budou za pár měsíců vší silou vrženy dvě sondy s jediným cílem: Zjistit, zda je tam voda. Extrém? Podobné experimenty už v minulosti přinesly cenné poznatky a v NASA tvrdí, že tento způsob je dokonce velmi laciný. NASA potřebuje zmapovat a prozkoumat Měsíc, který má sloužit jako základna při misích na Mars. Ale není přehnané kvůli tomu rozbít dvě sondy o měsíční povrch? "Vypadá to násilně, ale je to efektivní," tvrdí Tony Colaprete, vedoucí projektu. Argumentuje tím, že když se v roce 1999 o povrch Měsíce rozbila sonda Lunar Prospector, aby se po skončení výzkumu zničila, rozvířila měsíční povrch. V něm bylo velké množství vodíku, který by mohl dokazovat přítomnost vody. Extrémní pátrání Aby se dohady, zda je na Měsíci voda, potvrdily, nebo vyvrátily, hodlá k němu NASA příštím rokem vyslat dvě supermoderní robotické sondy. Vypustí je společně, ale pracovat bude každá zvlášť. První, nazvaná Měsíční průzkumný orbiter (LRO), má za úkol vytvořit co nejpodrobnější mapu Měsíce a pozorovat druhou sondu nazvanou Pozorovatelna vesmírného kráteru a snímací satelit (LCROSS), která se nadvakrát rozbije o povrch Měsíce. Dva údery Součástí sondy LCROSS je i Centaur, výkonný raketový stupeň, který se používá na pohánění vesmírných lodí a sond. Když doletí na vhodné místo, dvoutunový Centaur se odpojí a vrhne se nejvyšší možnou rychlostí vstříc jižnímu pólu. Náraz bude tak silný, že z povrchu Měsíce uvolní až 220 tun prachu a úlomků. LCROSS poletí těsně za Centaurem rychlostí 2,5 km/s. Vybavený fotometrem, kamerami a spektrometry musí za čtyři minuty změřit veškerý prach po explozi a záznamy odeslat na Zem. Potom se také rozbije o povrch Měsíce. Laciné světlo "Na měsíčních pólech ještě nikdo nebyl. Jsou tam krátery, do kterých nikdy nedopadl paprsek světla," říká Colaprete. Doufá, že sonda LRO jižní pól zmapuje i díky světlu z explozí. Ale hlavně je třeba zjistit, co se skrývá pod měsíčním povrchem. Vědci předpokládají, že led. Náklady na misi se odhadují na 130 miliard korun. "Za tuto směšnou sumu získáme mapu Měsíce a zjistíme, zda se tam nalézají zásoby vody," domnívá se Colaprete. Obě exploze bude možné i bez dalekohledu pozorovat ze Země.
Samý kráter Předpokládá se, že Země a Měsíc vznikaly společně před více než čtyřmi miliardami let. Měsíc je pokrytý množstvím kráterů, které se většinou vytvořily jako důsledek dopadu meteoritů. Největší se nalézá nedaleko jižního pólu, má průměr 2240 km a hloubku 13 km. Před 3,5 miliardami let se z nitra Měsíce vylila láva a vytvořila na povrchu hladké plochy nazývané moře. Teplota na Měsíci přes den stoupá na 115, v noci klesá na -160 stupňů Celsia.