7 mýtů o zlatavém moku

Pivo je národní nápoj, o němž ví většina Čechů všechno. Nebo si to alespoň myslí. Ve skutečnosti se kolem oblíbeného zlatavého moku nakupila spousta mýtů. Některé z nich si vzal na paškál i výzkum, který si objednal Plzeňský Prazdroj. Z něho vyplynulo, že část Čechů by měla své znalosti národního pitiva minimálně zaktualizovat. 1) Výraz 'desítka' či 'dvanáctka' označuje procentuální obsah alkoholu. Kolik lidí si to myslí? 81 %. Dalších 12 % lidí si myslí, že výrazy označují počet týdnů, během nichž pivo zraje. Jaká je pravda? Výraz ve skutečnosti udává stupeň piva! Neboli obsah látek, které přejdou během výrobního procesu na varně ze sladu do roztoku - mladiny. Mladina se dál zakvašuje pivovarskými kvasnicemi, proběhne proces kvašení a zrání, během kterého kvasnice přemění extrakt převážně na alkohol a kysličník uhličitý. Každá značka piva má jiný stupeň prokvašení, což znamená, že sládci nechají prokvasit jen určitou část extraktu. Tím ovlivňují hlavně plnost chuti piva a samozřejmě obsah alkoholu. Česká piva jsou charakteristická vyšším zbytkovým extraktem a tím plnější chutí než piva zahraniční. 2) Světlejší pivo má prázdnější chuť. Kolik lidí si to myslí? 30 %. Jaká je pravda? Tmavá, ukázkově zlatavá barva ještě zdaleka neznamená bohatou plnou chuť. Tmavou barvu piva totiž lze uměle dohnat přidáním barviv a jinými náhražkami. V takzvaném pivu plzeňského typu (jak se označuje světlé spodně kvašené pivo vařené dle plzeňské receptury - u nás asi 95 % produkce, ve světě kolem 70 %) byste ale tyto látky najít neměli. Při jeho výrobě by se totiž měl používat jen slad bez chemických přísad. 3) Proč mě po pivu bolí hlava? Na vině je jeho složení. Kolik lidí si to myslí? 59 %. Dalších 14 % lidí si myslí, že pivo obsahovalo více alkoholu, než uvádí výrobce. Jaká je pravda? Pravda se skrývá v takzvaných aromatických látkách, které jsou obsaženy v pivu. Ne každé lidské tělo je na zpracování těchto látek zvyklé, a to se pak může projevit právě bolestí hlavy. Aromatické látky v pivu vznikají například během kvašení nebo příliš dlouhého zrání ve sklepě. 4) Čím silnější říz, tím je pivo lepší. Kolik lidí si to myslí? 67 %. Jaká je pravda? Říz piva je dán množstvím oxidu uhličitého (CO2), kterého je v litru moku asi 5 gramů. Při vypití dvou piv si tak tělo musí poradit se zhruba 2,5 litru plynu. Záleží ale na tom, jak pivo pijete. Když ho vypijete z lahve, je říz i obsah CO2 vyšší. Při čepování piva naopak dochází k asi polovičnímu úbytku CO2. Do těla se tak v litru piva dostanou jen asi 3 gramy plynu. Většina hospod dnes při čepování používá jako hnací plyn kombinaci CO2 s dusíkem. U tohoto systému nedochází k dalšímu umělému sycení piva. Pokud ale výčepní používá samotný CO2 a navíc má sud daleko od pípy, může dojít k nadměrnému přesycení piva. Což má za následek mimo jiné i nadýmání. 5) 'Europivo' je soukromá značka piva. Kolik lidí si to myslí? 19 %. Dalších 18 % lidí si myslí, že jde o pivo vařené Svazem evropských pivovarů. Jaká je pravda? Nejde o oficiálně uznávaný pojem z pivovarské terminologie, ale o výraz, který se používá v souvislosti s některými nadnárodními značkami. Tato piva bývají na rozdíl od tradičních českých piv hluboce prokvašená, což má negativní vliv na chuťovou plnost. Jako 'europivo' se označují i piva, která obsahují některé umělé látky (enzymy, stabilizátory pěny, chemická barviva), které sládci tradičních českých piv nepoužívají. 6) Čím lépe vypadá pěna, tím bude pivo lepší. Kolik lidí si to myslí? 77 %. Jaká je pravda? Podle pivovarnických odborníků nemusí hustá a dlouhotrvající pěna vždy naznačovat, že je vše v pořádku. Pivní pěna vzniká přirozeně, uvolňujícími se bublinkami oxidu uhličitého a dalšími látkami pocházejícími z chmele a sladu. Někteří výrobci piva si však 'pomáhají' přídavky chemických stabilizátorů pěny a mohou se tak snažit skrýt nedostatky zaviněné výrobou či nízkou kvalitou surovin. 7) Když zrají švestky, pivo je horší. Kolik lidí si to myslí? 20 %. Jaká je pravda? Pověra vznikla v minulosti, kdy se vždy na sklonku léta (v době dozrávání švestek) setkalo několik pro pivo nepříznivých okolností. V létě pivovary nestíhaly výrobu, a tak vaření často urychlovaly a nedodržovaly postupy. 'Narychlo' uvařené pivo pak koncem léta nechutnalo valně. Na vině mohli být i hostinští, kteří skladovali zbytečně moc piva ve špatných podmínkách a nečistili trubky. Lidé si ale nakonec nekvalitní pivo spojili právě se švestkami.