Včera chudáci, dnes milionáři

2. února 2008
20:49

Sourozenci Júlia a Pavol Vavrinekovi, kteří doposud žili v bídě, jsou v šoku z velkého jmení, které mají nyní dědit po rodičích

Žili v bídě a chudobě, v polorozpadlém domě bez sociálního zařízení, topení a vody. Dnes jsou z nich milionáři. Sourozenci Júlia (73) a Pavol (66) Vavrinekovi ze slovenského Veľkého Slavkova (okres Poprad) totiž zdědili po svých rodičích půdu v okolí podtatranské obce. Donedávna přitom ani netušili, že jsou dědici pozemků za více než 10 milionů slovenských korun. Sourozenci Vavrinekovi žili skromně a o možné dědictví po rodičích se nezajímali. Přežívali v těžkých podmínkách starého domku, který kvůli nebezpečí zřícení museli nakonec opustit. Za své štěstí vděčí starostovi Veľkého Slavkova Františku Šarymu. Ten loni potřeboval zjistit majitele jistých pozemků v okolí obce. Software Kataster, který obec zakoupila, 'vyhodil' jméno Vavrinek. "Jediní žijící obyvatelé obce s tímto jménem jsou Júlia a Pavol. Pustil jsem se do pátrání a zjistil, že vlastníkem pozemků byl jejich otec. Našli jsme i pozemky psané na jejich matku," říká starosta. Milionové pozemky Ve Veľkém Slavkově žilo dříve hodně Němců, které po válce vystěhovali. Na základě Benešových dekretů jejich majetky zkonfi skovali a přídělovou listinou je dostali Slováci. "Rodiče Júlie a Pavla získali pozemky stejně. Zaplatili jistou sumu a byli zapsáni do listiny vlastnictví," vysvětluje Šary. Později byly pozemky shromážděné do Jednotných rolnických družstev. "Otec Vavrinekových byl jedním ze zakladatelů JRD v Slavkově. Půda v družstvu se za komunismu nedědila, proto nebyly pozemky Vavrinekových předěděné, a tady se ztratila majetková niť," pokračuje starosta. Nakonec se vlastníci našli a půdu zdědili Júlia a Pavol. "Výměra pozemků je odhadem tři až čtyři hektary orné a travnaté plochy. Hodnota by mohla být přes 10 milionů slovenských korun," říká Šary. Momentálně jsou podklady k pozemkům na katastru. Je třeba je ještě zapsat na list vlastnictví.¨ 'Tučné' dědictví O milionovém dědictví se paní Vavrineková dozvěděla od starosty. "Netušila jsem to. Věděla jsem, že rodiče zakládali JRD, ale po jejich smrti jsem se nezajímala, zda nám něco patří," tvrdí důchodkyně a dodává: "K životu moc nepotřebuju. Chci jen zdraví a místo, kde můžu být sama. Mám teď hodně starostí, být milionářkou není sranda." Paní Júlii už otravovali i spekulanti, kteří chtěli pozemky koupit 'za babku'. Vavrineková nejdřív nevěděla, co si s tolika penězi počne, nyní už má jasno. "Chci si koupit byt nebo domeček a rodičům dám opravit pomníček. Polovina patří bratrovi a zbytek rozdám potřebným," říká Júlia, která žije v sociálním domě ve Veľkém Slavkově. Bratr Pavol bydlí v domově důchodců ve Spišském Štiavniku. I on touží po domě, který si pořídí ze zděděných peněz.