Muší lékaři
Výzkum slovenských vědců přináší šokující výsledky, mouchy z jejich chovů zachraňují lidské životy a chrání životní prostředí
Ošklivé, hnusné, otravné... Mouchy určitě nejsou v lidském chápání žádní sympaťáci. Ale zatímco se na ně díváme s odporem, vědci zkoumají jejich život a docházejí k pozoruhodným objevům. Například odborníci z Ústavu zoologie Slovenské akademie věd už vědí, jak mohou mouchy zachránit lidské životy i jak mohou pomoci životnímu prostředí. Tady je několik příkladů. Mouchy pomáhají například v chirurgii. Kúra z muších larev sice nevypadá příjemně, ale je účinná. Pacientovi se do nehojící rány nasadí larvy a rána se po pár dnech začne 'zázračně ' zacelovat. Jak to funguje? "Larvy mouchy bzučivky se živí výlučně odumřelými tkáněmi. Ránu dokáží dokonale vyčistit. Kromě toho jejich výměšky obsahují antibakteriální látky a látky, které stimulují růst nových tkání," vysvětluje Milan Kozánek, ředitel Ústavu zoologie Slovenské akademie věd (SAV).
Naděje pro lidstvo? Vědci po celém světě hledají možnosti, jak využít potenciál, který lidstvu nabízejí nejen mouchy, ale celá hmyzí říše. "Hmyz může být v budoucnosti pro lidi velmi důležitým zdrojem bílkovin," tvrdí zoolog Peter Takáč ze SAV. "Z muších kukel se dají získat enzymy, které je možné použít v potravinářství nebo chemii, například jako přísadu do pracích prášků," dodává další zoolog Milan Kozánek. Hmyz může být též zdrojem dosud neznámých látek, ze kterých by se daly vyrábět léky. "Tyto látky jsou velmi účinné. Jsou totiž živočišného původu, a tedy velmi podobné tomu, co obsahuje i lidské tělo," potvrzuje Takáč. Velkou překážkou je ale nezájem farmaceutických fi rem. Na chemických preparátech se totiž vydělává lépe než na lécích, které nabízí příroda takřka zadarmo. Na čtvereční centimetr rány se aplikuje 8 až 10 larev. Tuto metodu používá řada nemocnic i v Česku. Většinou u pacientů, u kterých jsou klasické metody čištění a léčení ran neúčinné. "Jsou to třeba pacienti s cukrovkou nebo cévními komplikacemi. Když se rány dlouhodobě nehojí, vytvoří se v nich velké množství bakterií, které nereagují na podávání antibiotik," vysvětluje chirurg Marek Čambal. A larvy v takovýchto případech většinou zaberou. "Pacienti často přijdou s tím, že tato terapie je pro ně jediná možnost záchrany končetiny před amputací. Často to ale bývá pozdě, ani larvy nemusí pomoct," říká Čambal. Přiznává ale, že tuto metodu někteří pacienti odmítnou. "Funguje tu tzv. fuj efekt." Stejně jsou na tom i někteří lékaři. "Mnozí měli s touto terapií problém a mnozí ji odmítají. Jiní ji naopak akceptují a mají s ní výborné zkušenosti," dodává.
Továrna na biohnojivo? Tento projekt sice není moc voňavý, ale zato může být brzy výnosný. Řeč je o prasečím trusu. V Ústavu zoologie Slovenské akademie věd přišli na to, jak ho mohou mouchy efektivně přeměnit na ekologické hnojivo. "Prasečí hnůj se nedá přímo použít na hnojení, má vysoký obsah dusíkatých látek," vysvětluje ředitel ústavu Milan Kozánek. Jeho lidé ale zjistili, že larvy mouchy domácí dokáží hnůj zpracovat na kvalitní hnojivo už za sedm dní. Jak přeměna probíhá? Tisíce much v uzavřených 'voliérách ' nakladou vajíčka, která se každý den sbírají, a poté přeloží do přepravek s hnojem. Druhý den se z nich vylíhnou larvy, které začnou hnůj požírat. Obsah přepravky projde jejich trávicím traktem za týden. Když se larvy z přepravky odeberou, zůstane po jejich hostině čisté ekologické hnojivo. O slovenský vynález už projevilo zájem i španělské město Alicante, a pokud se projekt ujme, mohli by slovenští vědci prodávat licenci do celého světa.
Bič na mouchy tse-tse Další objev se týká proslulých much tse-tse, které v Africe rozšiřují nebezpečnou spavou nemoc. Ve slinných žlázách much tse-tse žijí parazité trypanozómy, a když moucha poštípe člověka nebo zvíře, dostanou se paraziti do jeho krve. Člověk dostane chronický zánět mozku, ztrácí síly a nakonec umírá. Vědci však přišli na to, jak by se dala populace těchto nebezpečných much snížit natolik, aby přestaly být pro člověka nebezpečné. Neplodní samečci "Když se samčí kukly ozáří radioaktivním gama- zářením, vzniknou z nich neplodní jedinci. Když takové samečky vypustíme do volné přírody, začnou se normálně pářit se zdravými samičkami. Ale nebudou mít potomstvo. Populace much tse-tse se tak radikálně sníží," vysvětluje princip metody ředitel Milan Kozánek. V Etiopii před pár lety vzniklo mezinárodní pracoviště, které bude neplodné mouchy tse-tse vypouštět do volné přírody v ohrožených oblastech. A kukly tse-tse much tomuto pracovišti dodává právě slovenský Ústav zoologie. Kukly pro Etiopii Exotické mouchy chovají v Bratislavě ve speciální laboratoři. Týdně tu vyprodukují asi 4000 kukel, které pak posílají do Etiopie. V tamním výzkumném pracovišti se z nich následně vylíhnou mouchy. "V současnosti mají v chovu asi 300 tisíc much. Ale potřebují jich až 10 milionů," říká Kozánek. Až poté začnou samčí kukly ve velkém ozařovat a vypouštět do přírody. "Vědci vypočítali, že pokud má mít jejich metoda úspěch, musí na každého plodného samečka připadnout až deset sterilizovaných jedinců. Teprve potom klesne populace much tse-tse na bezpečnou úroveň," dodává zástupce ředitele Ústavu zoologie Peter Takáč. Proto budou z Bratislavy posílat do Etiopie kukly ještě minimálně pět let.
