Jak vzniká sníh a z čeho se skládá

Svatý Martin letos na bílém koni opravdu přijel. Sníh padal snad všude a bílé vločky stačily i v nížinách před roztátím potěšit spoustu lidí. A prý si sněhu letos ještě užijeme ažaž. A to je dobře! Zima bez sněhu je nezáživná, špinavá, ukoptěná, rozbředlá a kdovíjaká ještě. Ale jakmile trochu přimrzne a z oblohy se vysype bílá nadílka, svět ožije a zkrásní. Málokdo z nás se přitom zamyslí, čím to vlastně je, že sníh padá v právě takové podobě, jakou ji známe? Jak to, že sněhové vločky nejsou nikdy jedna jako druhá a přitom se tak podobají? Sníh vznikne když... Sníh je zmrzlá voda. Miliardy molekul vodní páry v mracích se při teplotě 0 st. C seskupí do šesticípých hvězdic. Vznikají tak sněhové vločky, ve kterých se molekuly vody stále pohybují, a tak vzniká nekonečné množství krystalických tvarů. Proto není žádná vločka stejná. Jejich "životnost" závisí na množství vodních par v atmosféře, délce krystalizace a teplotě prostředí, kam vločka spadla. Sněhové vločky Každá z nich má jiný tvar, ale vždy dodržují tzv. šesterečnou souměrnost (hvězdice) a kostrovitý vzhled. Jejich váha a velikost záleží na množství vodních par v ovzduší. Největší sněhové vločky padaly v Montaně v USA v lednu roku 1887. Na šířku měřily 38 centimetrů a byly 20 centimetrů silné. Změřme vlhkost sněhu Na každé sjezdovce nebo jiném lyžařském terénu se aktuální lavinové riziko posuzuje podle vlhkosti jednotlivých sněhových vrstev. Na ní záleží stabilita celé sněhové pokrývky. Velmi vlhký sníh je těžký a hustý, je "klouzavý", a tedy nebezpečný. Rozeznáváme pět stupňů vlhkosti sněhu. Při prvním (nejbezpečnějším ve smyslu laviny) nedokážeme uplácat sněhovou kouli, při třetím stupni ji vytvoříme pevnou, ale ne vlhkou a poslední stupeň pět znamená mokré rukavice a akutní možnost laviny či sesuvu sněhu hlavně na strmých svazích. Co je to sněhový profil? Jedná se o jednoduchý test soudržnosti, nosnosti a bezpečnosti sněhové pokrývky. Používají ho hlavně pracovníci Horské služby. Do sněhu vykopeme díru až na zem, abychom získali průřez celou vrstvou sněhu. Jednu stěnu této sondy upravíme tak, aby jednotlivé vrstvy sněhu byly dobře čitelné. Velmi zřetelně tak spatříme rozdíly ve vzhledu, vlhkosti sněhu, pevnosti a velikosti krystalků. Odborník lehce odhadne stupeň lavinového nebezpečí podle soudržnosti jednotlivých vrstev. Sněhová všehochuť Sníh tvoří z velké části vzduch, proto je objemný a sypký. Vločky jsou nejtěžší, když teplota vzduchu kolísá kolem bodu mrazu, v ovzduší je dost volné vodní páry, která na vločky namrzá a zvětšuje je. Při teplotách hluboko minusových se voda z ovzduší vytrácí a množství sněhových (nebo jiných) srážek se prudce zmenšuje. Proto je například Antarktida jednou z nejsušších světových "pouští". DRUHY SNĚHU Nový sníh - také prašan, vždy čerstvě napadaný. Nedrží při sobě, je nesourodý a může být základem prachových lavin. Plstnatý sníh - vznikne, když na nový sníh začne dlouhodobě působit vítr. Ten narušuje původní krystalickou strukturu sněhových vloček a jakoby je zakliňuje do sebe. Proto vznikají zvláštní "sněhové desky" a zvyšuje se přilnavost sněhu. Okrouhlozrnný sníh - vzniká z plstnatého sněhu při oteplení. Sněhové vločky ztrácejí krystalickou strukturu a vypadají jako matně bílé kuličky. Dobře drží pohromadě. Hranatozrnný sníh - vzniká při rychlém oteplení, vodní páry se silně odpařují z masy sněhu a mění tvar i charakter sněhových vloček, mění se na ledová zrna hranatého tvaru. Tento druh sněhu je velmi pohyblivý a velmi často je základem pro laviny. Firn - jsou to zaoblená ledová zrna, vznikající další změnou krystalů ve sněhových vločkách při střídání mrazů a oteplení. Firn je častý hlavně na jaře, je drsný jako smirkový papír a stejně tak ostrý.