Němá invaze
Nejen lidé dokážou svými nájezdy ničit, co jim přijde pod ruku. Stejně šikovná jsou v tomto ohledu i některá zvířata
Invaze na cizí území nejsou zdaleka jen doménou lidí. Dokonale "obsadit" novou zemi dokáží i zvířata či rostliny. Historie zná nespočet případů, kdy lidé vyvezli nějaký druh na místo, kde se přirozeně nevyskytuje. V mnoha částech světa se vetřelci bez problémů zařadili do místního ekosystému, nemalá část těchto invazí ale skončila katastrofou. Nově "dobytá" území, která skýtají dostatek potravy a žádné přirozené nepřátele, se pro zvířecí či rostlinné nájezdníky stávají doslova rájem na zemi. Původní druhy na tom ale většinou jsou o poznání hůř. Hlavně importovaná zvířata nadělala na mnoha místech světa pořádnou "paseku". Nájezdníci devastují krajinu, vyjídají potravu místním druhům a často působí velké škody i člověku. Lidé s těmito vetřelci, které do krajiny původně sami vysadili, často usilovně válčí. Zatím si ale mnoho úspěchů nepřipsali. Králík divoký - Austrálie Králík divoký je nejznámější zvířecí kolonizátor světa. Invaze tohoto původně evropského zvířátka začala v roce 1859, kdy australský farmář Thomas Austin vypustil do svého parku 24 králíků. Do patnácti let se jich po celé Austrálii proháněly dva miliony. Čilá zvířátka zemi doslova "vyžírají" - spasou všechnu vegetaci tak dokonale, že za nimi zůstává poušť. Místní dobytek a původní býložravci tak přicházejí o potravu a "oholená" země podléhá erozi. S přemnoženými králíky, kteří každý rok způsobí škody za téměř 20 miliard korun, si Australané nevědí rady. Nepomohly jedy, pasti ani lov. Debaklem skončilo i umělé vysazení králičích predátorů, lišek a koček. I ty se totiž přemnožily a spolu s králíky pokračují v plundrování australské krajiny. Farmáři tak s nadějemi vzhlížejí k poslední možné záchraně - králičí antikoncepci, kterou vědci testují. Potkan - Nový Zéland Spolu s lovci velryb a námořníky se na Nový Zéland přeplavili i další osadníci - krysy a potkani. Rozmnožili se podobně bleskovou rychlostí jako australští králíci králíci a záhy začali ohrožovat hlavně malé savce a ptáky, jejichž vejce požírají. Ohrožují dokonce i živoucí fosilii haterii novozélandskou, které žerou vejce. Lidé se potkany snaží vytlačit a i když se jim to v případě několika menších ostrovů povedlo, hlodavci prozatím vítězí. Potkani nelikvidují zdaleka jen flóru a faunu Nového Zélandu, problémy působí údajně až na 80 procentech všech světových ostrovů. Bojga hnědá - Guam Tenhle stromový had, který původně žije v Austrálii a Nové Guinei, si připsal jednu z nejhorších invazí v historii. Během 50. let se několik hadů skrytých zřejmě v nákladním prostoru některé z amerických válečných lodí, dostalo na ostrov Guam v Tichomoří. Následoval tradiční scénář: v prostředí bez přirozeného predátora se bojgy rozmnožily a vyhubily 9 z 13 ptačích druhů, které na ostrově žily. Zbylé čtyři druhy se potácejí na hranici přežití. Bojgy trápí i místní obyvatele. Kromě četných případů uštknutí jde hlavně o výpadky proudu, za nimiž stojí zkraty elektrického vedení způsobené hady, kteří se vyšplhali na stožáry nebo vnikli do transformátorů. Kočka - Kerguelenovy ostrovy Kočky divoké a promyky, které lidé na různé světové ostrovy vyvezli poměrně nedávno, měly původně posloužit jako metly na přemnožené potkany. Jenže malé šelmičky brzy připravily ochránce zvířat o poslední iluze. Potkany sice loví, ale daleko víc si pochutnávají na vejcích a mláďatech mořských ptáků, kteří na ostrovech hnízdí. To je i případ koček z Kerguelenových ostrovů v Indickém oceánu. V polovině 20. století jich tu bylo asi pět, dnes se počítají na tisíce a každý rok zlikvidují několik milionů ptáků. Právě kočky spolu s krysami a dalšími importovanými zvířaty se podepsaly i na vyhubení slavného dronta mauricijského neboli blbouna nejapného, který žil na ostrově Mauricius. Kozy - Galapágy Na ostrovech, které objevili, námořníci často vypouštěli kozy, ovce a prasata, aby jim posloužily jako zásobárna masa. Jenže právě přemnožené kozy, které byly zavlečené na slavné Galapágy, spásají stejné rostliny jako místní vzácné želvy. Jejich počet tak postupně poklesl z 250 tisíc na pouhých 15 tisíc kusů, některé druhy už dokonce úplně zmizely. Kozy zdevastovaly také původní vegetaci na ostrově Sv. Heleny v Atlantském oceánu. Nájezdníci v našich krajích Zvířecí a rostlinní vetřelci pronikli i do našich lesů a luk. Nejznámějším rostlinným nájezdníkem je bolševník velkolepý, který k nám doputoval ze Střední Asie. Zvířecí invazní jedničkou je zase norek americký. Šelmička, která se chovala na kožešinových farmách. Jenže v 90. letech zájem o kožichy poklesl a farmáři ve snaze ušetřit zvířata vypouštěli do volné přírody. Další norky vypustili ekologičtí aktivisté. Norek se u nás zabydlel, úspěšně se rozmnožil a začal požírat všechna zvířata, která žijí podél vodních toků. Včetně vzácné užovky podplamaté a raků. Tenhle agresivní "žrout" tak nejen narušuje místní potravní řetězec, ale navíc vytlačuje původní druhy dravců, vydru a norka evropského. Na území ČR se objevuje i psík mývalovitý, který přivandroval z Dálného východu, nebo medvídek mýval, který má domov v Severní Americe.