Británie: Ostrov doktora Moreaua?
Vědci ve Velké Británii chtějí křížit lidské a zvířecí buňky a získat tak léky na Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc. Církev protestuje
Britská vláda má dnes povolit vědcům, aby se pokusili vytvořit lidsko-zvířecí embrya. Svět je rozdělen. "V laboratořích vzniknou monstra, kříženci lidí a zvířat, o jakých byly natočeny horory jako 'Ostrov dr. Moreaua' nebo 'Moucha'," varují odpůrci z řad církví. "Je to nesmysl, vše zůstává na buněčné úrovni. Z buněk pak získáme léky na Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc," odporují odborníci. Vládní výbor vydal výsledky studie, podle které většině lidí umělé vytváření embryí nevadí. Vědci věří, že jejich práce povede k revolučním změnám léčby některých nemocí. O povolení křížit lidská a zvířecí embrya požádaly britskou vládu londýnský King's College a univerzita v Newcastlu. Pokud dnes vláda rozhodne kladně, do tří měsíců mohou mít oba ústavy povolení k práci. Vědci chtějí vytvořit hybridní embrya tak, že spojí lidské buňky ve zvířecích vajíčkách. Věří, že z výsledného produktu extrahují drahocenné embryonické kmenové buňky. Ty by pak měly vydláždit revoluční cestu k novým způsobům léčby např. míchy. Dnešnímu, pro celý svět nesmírně přelomovému rozhodování britské vlády, předcházela několikaletá kampaň lobbistů, vědců a lékařů. Lidských vajíček je ve světě zásadní nedostatek. Podle současné legislativy se musí všechna lidská embrya starší 14 dní zničit. Tehdy jsou ale malá jako špendlíkové hlavičky a nemohou být proto implantována do dělohy. Jedním z mužů, který očekává rozhodnutí vlády, je i profesor Ian Wilmut, jehož tým kdysi naklonoval ovci Dolly. A co na to čeští odborníci? "Zákon, schvalující takový výzkum by mohl být z hlediska terapeutického prospěšný, ale jde o velmi citlivou záležitost. Pokud by se výzkum vymknul kontrole, mohlo by se ho lehce zneužít. Třeba tím, že by se otevřel černý obchod s kmenovými buňkami," řekl Blesku David Rumpík, ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně.
Filmaři už budoucnost znají... Ostrov dr. Moreaua Klasický román autora sci-fi literatury H. G. Wellse byl několikrát zfilmován, naposledy v roce 1996. Šílený dr. Moreau se v roce 2010 snaží pomocí speciální technologie dodat zvířatům lidskou DNA, aby v nich potlačil zvířecí instinkty. Ta se ale nakonec vzbouří a usmrtí ho. Moucha Povídka George Langelaana se nejznámějšího filmového zpracování dočkala v roce 1986. Excentrický vědec Seth Brundle vynalezne přístroj na teleportaci. Při pokusech s přenosem vlastního těla se jeho geny smísí s geny mouchy. Vědec se změní v obří monstrum. Spiderman Oblíbený americký komiks přinesl na filmové plátno v roce 2002 režisér Sam Raimi. Pojednává o studentovi Petru Parkerovi, kterého kousne radioaktivní pavouk. Student díky tomu získá pavoučí schopnosti a stane se z něj superhrdina.
