Oslavy Karlova mostu

Dlouhý život, co nejméně vandalů a hodně nadšených návštěvníků popřál pražskému Karlovu mostu primátor Pavel Bém při oslavách 650. výročí položení základního kamene památky. Slavnosti, při nichž se most a jeho okolí přeneslo do středověku i legend staré Prahy, přilákaly několik tisíc lidí. Oslavy vyvrcholily poklepáním Karlova mostu, kterého se s Bémem ujal velmistr řádu křižovníků Jiří Kopejsko. Velmistr také posvětil symbolický základní kámen památky. "Karlův most je symbolem, tepajícím srdcem Prahy," uvedl v proslovu primátor. Je důkazem mistrovství českých stavitelů, byl svědkem významným událostí a je v něm skutečně jako by velká síla, pokračoval. "Je to skvost, který má být ukazován světu, dodal Bém. Připomněl i slova zakladatele mostu, císaře Karla IV., z jeho vlastního životopisu o tom, že pokud lidé budou nenávidět lakomství, poplyne k nim bohatství. "Není to jen materiální bohatství, ale i duchovní," podotkl k tomu Kopejsko. Oslavy začaly už o půlnoci. Zatímco po celou dobu návštěvníkům i účinkujícím přálo počasí, při poklepání mostu pršelo. Prezident Václav Klaus, který měl vyvrcholení oslav zúčastnit, nakonec nedorazil. Slavnosti zahájil kouzelník Žito, který po mostě projel na kárce tažené kohouty. Objevil se i bezhlavý templář. U každé ze soch stál člověk se svícemi, který vyprávěl její osud. Na pódiu se odehrávaly příběhy o Golemovi, brazilských indiánech z Řetězové ulice či o železném rytíři z Platnéřské ulice. Smích diváků vyvolávaly různé narážky na současnost, třeba, že železný rytíř byl posazen na portál jednoho z obchodů jako reklamní poutač, nebo o bijcích ze Žižkova. Lidé mohli vidět středověký ohňostroj, kejklíře a bubeníky. Na náměstí předváděli své umění pekař, kovář a další řemeslníci. Jistě zaujala i lazebnice Zuzana. Křižovnická ulice se změnila v písčité kolbiště rytířů na koních, dostalo se i na dobývání Starého Města Švédy v roce 1648. Vedle zábavy se lidem dostalo i poučení. Památkář Ondřej Šefců vyprávěl o historii mostu. Podotkl třeba, že se stavěl pět desetiletí a mohl být dokončen v roce 1407. Je tedy možné, že se slaví 600 let jeho existence. Karlův most byl 450 let jediným v Praze, připomněl. Archeolog Zdeněk Dragoun zase vzpomněl na předchůdce pražského Kamenného mostu, Juditin most. Lidé si vyslechli i výklad o symbolice výzdoby Staroměstské mostecké věže. Bémovi se program líbil. "Dobře jsem se bavil a užíval jsem si," řekl primátor novinářům. Od "oživlých soch" se prý dozvěděl údaje, které dosud neznal. Někteří návštěvníci však slavnosti kritizovali. Podle jednoho z nich byla nejzajímavější nahá dívka, která na mostě žebrala. Ta však nebyla součástí programu a byla vypovězena i s mužem, který ji nosil na ramenou. Podle odhadu organizátorů přišlo na zahájení oslav kolem 5000 lidí. Na Křižovnickém náměstí a na mostě jich prý tolik ještě nikdy nebylo. V jednu dobu se přes náměstí téměř nedalo dostat. Později se prostranství uvolnilo, navzdory časným ranním hodinám však lidé po mostě stále korzovali - Pražané i turisté. V programech vystoupilo podle pořadatelů více než 200 účinkujících. Bém s Kopejskem poklepali most přesně v 05:31, tedy v dobu, kdy se tento slavnostní akt údajně uskutečnil v době panování Karla IV. Základní kámen položil patrně 9. července 1357 v 05:31. Číselná řada lichých čísel od jedničky do devítky a opět k číslovce jedna má astrologické souvislosti.