Co dokáže Země

Jsou zničující. Pustoší vše, co se jim postaví do cesty. Zároveň ale nabízejí efektní podívanou, která nás fascinuje. Svou silou, neúprosností i nevšední krásou. Přírodní živly nám čas od času připomenou, že člověk stále ještě neovládá planetu tak dokonale, jak si občas myslí. Zatím poslední připomínkou byl cyklon Gonu, který tento týden zpustošil pobřeží Arabského poloostrova a zanechal po sobě 28 mrtvých. Povodeň V našich zeměpisných šířkách způsobují záplavy nejčastěji prudké deště, které následují po velkém suchu - vyprahlá půda není schopna vodu absorbovat a řeky se vylijí z koryt. Nebezpečný je i rychle tající sníh. I když má naše země s ničivými povodněmi svoje zkušenosti, záplavy nejvíc pustoší Asii. Když se v Bangladéši po vytrvalých monzunových deštích rozvodní řeky Ganga a Brahmaputra, většina země je pod vodou. Tsunami Jedna nebo několik po sobě jdoucích vln vzniká při silném podmořském zemětřesení, dopadu meteoritu do moře nebo při velkém sesuvu půdy. Vlna putuje po hladině oceánu a postupně nabírá rychlost. Na volném moři je vysoká sotva pár desítek centimetrů, ale jakmile dorazí k pobřeží, její rychlost se sníží a nahromaděná energie zvedne vlnu do výšky až několika desítek metrů. Následky tsunami bývají ničivé, o čemž se svět naposledy přesvědčil v prosinci roku 2004, kdy tsunami zničilo pobřeží jihovýchodní Asie a zabilo přes tři sta tisíc lidí. Sopka Vulkány vznikají v místech, kde roztavené magma vystupuje z nitra Země na její povrch. Většinou to bývá v oblastech, kde se stýkají litosférické desky nebo v takzvaných horkých skvrnách - místech v zemské kůře, kde se projevuje silná vulkanická aktivita. Sopky většinou před erupcí varují slabším zemětřesením nebo duněním, unikající kouř houstne a tmavne a voda v přilehlém moři nebo jezeře se ohřívá. Na tyto varovné signály reagují zvířata, která rychle prchají do bezpečí. Některé sopky se probouzejí častěji (například Etna), jiné jen párkrát za století. Vulkány zdaleka nejsou jen na Zemi, ale například i Jupiterově měsíci Io, na Venuši nebo na Marsu. Zemětřesení Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, během něhož se uvolňuje napětí, které vzniká při tektonických procesech. Proto se Země častěji otřásá v místech, kde se stýkají litosférické desky, například na západním pobřeží Ameriky, ve východní Asii, na Kavkaze nebo ve Středozemí. Slabší otřesy, které člověk většinou nezaznamená, se objevují i v západních Čechách. Zemětřesení není jednorázovou událostí - nejprve přicházejí slabší předtřesy, po nich hlavní otřes a následují slabší dotřesy. Tornádo Obrovský rotující vír, který vzniká pod bouřkovou oblačností a který se alespoň jednou dotkne zemského povrchu. To je tornádo. Na rozdíl od hurikánu vzniká většinou nad pevninou, může mít v průměru i několik set metrů a jeho rychlost v případě tornád označovaných jako F4 a F5 dosahuje i více než 500 km/h. Takové víry dokáží vytrhnout ze země i celé lesy a čtvrtě domů, vzduchem létají automobily. Vědci ustanovili i stupeň F6, který bývá součástí vírů F4 a F5, a jehož důsledky jsou zničující - vysaje vše, co se mu postaví do cesty. I proto se mu říká "sekundární savý vítr". Tornáda se sice vyskytují v bouřích po celém světě (v roce 2004 jedno zpustošilo i město Litovel), ale nejvíc se jich každý rok přežene přes tzv. tornádovou alej, pás americké půdy v povodí řeky Mississippi, mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím. Naposledy řádilo tornádo v Kansasu, kde srovnalo se zemí městečko Greensburg a zabilo nejméně 9 lidí. Tajfun Tajfun, hurikán, cyklon. Tři názvy, které v různých částech světa označují totéž - bouři zvanou tropická cyklona. Ta vzniká nad tropickými oblastmi oceánů. Zpočátku malou bouřku postupně posiluje vlhký vzduch, který se vypařuje z teplého oceánu, a výsledkem je obrovský vír plný bouřkových mraků, uspořádaných do spirály kolem charakteristického oka. Tropická cyklona může existovat i tři týdny a urazit tisíce kilometrů. V oblasti kolem rovníku jich každý rok vznikne asi stovka. Nejničivějších hurikánů 4. a 5. stupně, jejichž rychlost přesahuje 200 km/h, se každý rok objeví kolem dvaceti. Meteorologové jim dokonce dávají jména - střídavě ženská a mužská, v abecedním pořadí. Tropické cyklony v letech 1947 až 1980 zabily skoro půl milionu lidí. Jen hurikán Mitch, který v roce 1998 zasáhl Střední Ameriku, zabil na 12 tisíc lidí. Cyklony páchají také obrovské materiální škody - například hurikán Katrina, který se v srpnu roku 2005 přehnal přes jižní pobřeží USA rychlostí až 282 km/h, téměř zničil město New Orleans a způsobil škody za zhruba 125 miliard dolarů.