Podivuhodná krása

Jsou zvláštní, někdy krásná, jindy spíš hrůzostrašná. A nám většinou nezbývá než je obdivovat v atlasech. Ne všechna zvířata, která s námi žijí na této planetě, jsou zvědavá na naši pozornost. Některá žijí v místech, kam se člověk dostává jen stěží, jiná si proti lidským nenechavcům vytvořila účinnou obranu. A některá zvláštní stvoření žijí v naší bezprostřední blízkosti, jen jsme si jich nikdy pořádně nevšimli. Ryba fugu Tento druh čtverzubce patří k nejnebezpečnějším oceánským rybám, zároveň je ale vyhlášenou lahůdkou. Fugu, jejíž jméno v japonštině znamená "říční prase", se občas říká i "nafukovací ryba". Při napadení dravcem se totiž nafoukne, a pokud ani to predátora neodradí a fugu schramstne, zahyne na otravu tetrodotoxinem. Jedem, obsaženým ve vnitřnostech ryby, jehož malá dávka dokáže usmrtit i dospělého muže. V Japonsku ale na fugu přece jen vyzráli. Tamní kuchaři totiž vyvinuli metodu kuchání, při níž se prudce jedovaté maso oddělí od toho jedlého. Kuchař, který kuchání fugu zvládne, pak dostane certifi kát, který mu otevře dveře do luxusních restaurací. I tak ale v Japonsku každý rok zemře několik lidí, kteří se otráví neodborně připravenou rybou. Chroust obecný Chrousta všichni známe, ale málokdo ho viděl takhle zblízka. Když totiž v létě s hlasitým bzučením vlétne do otevřeného okna, většina lidí na podrobnější zkoumání moc náladu nemá. S tímto velkým broukem, který má pod krovkami roztomilé chloupky, se ale zřejmě budeme setkávat stále častěji. V polovině 20. století ho sice pesticidy používané v zemědělství téměř vyhubily, ale od 80. let se stavy chroustů opět zvyšují. Pásovec třípásý Pásovec třípásý je jediným z pásovců, který se při útoku nepřítele dokáže stočit do klubíčka, takže jeho tělo připomíná opancéřovanou kuličku. Těla pásovců jsou chráněna krunýřem z kostěných článků potažených vrstvou rohoviny. Aby se pásovci mohli hýbat, jsou články uspořádány do pásů spojených měkkou kůží. Počet pásů je různý a většinou dal nositeli i jméno. Pásovec třípásý byl dlouho považován za vyhubeného, až v roce 1991 se - po dvaceti letech - opět objevil v Brazílii. Fregatka obecná Jejím domovem jsou slavné Galapágy. Na rozdíl od jiných mořských ptáků nemůže fregatka přistát na mořské hladině, a tak se uchyluje k poněkud nečestnému získávání potravy - svým konkurentům ji ve vzduchu krade. Další trik užívají samečci fregatky při námluvách. Samice oslňují svým nafouknutým, ohnivě rudým hrdelním vakem. Caroun Na téhle sotva pár centimetrů dlouhé rybičce je zajímavá hlavně její tlama, která tvarem nápadně připomíná kachní zobák. Z pánevní ploutve carouna se zase vyvinula přísavka, která mu umožňuje udržet se na pobřežních skalách. Pro rybku, která žije u břehů britských ostrovů, v některých částech Středozemního moře a možná i v Černém moři, jsou typická i zvláštní chapadla mezi očima. Moloch ostnitý Moloch byl jedním z biblických démonů. Malý australský ještěr pak za stejné jméno vděčí svému nebezpečnému vzhledu. Bizarní stvoření pokryté ostny se živí výhradně mravenci - za minutu jich spořádá až 45. Ti nejhladovější jedinci jich během jediné hostiny slupnou i víc než 2000. Členité tělo přináší tomuto malému ještěrovi nejednu výhodu. Moloch má kůži pokrytou rýhami, které vedou přímo do koutků jeho úst. Rosa, která kondenzuje na jejich zádech, jim tak stéká přímo do tlamy. Ani nebezpečně vyhlížející ostny ale molocha neuchrání od útoků nepřátel, hlavně varanů a dravých ptáků. Když už na něj někdo zaútočí, moloch zasune hlavu mezi přední končetiny a na predátora vystrčí výrůstek na týlu, který používá jako falešnou hlavu. Pokud ani tímto manévrem útočníka neodradí, umí moloch ještě měnit barvu, případně se nafouknout.