Světoví Češi

Už 18 Čechů je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Letos přibyl pouze jediný, ale nových bláznivých pokusů neubývá.
Už 18 Čechů je zapsáno v Guinessově knize rekordů. Letos se celosvětový seznam rekordmanů rozšířil pouze o jediné české jméno, ale těch, kteří se o to pokoušejí neubývá.
Individua, která se honí za jakýmkoliv rekordem, považuje někdo za blázny. Podle psychologů jsou ale nezbytným kořením společnosti a spojuje je víc, než by se mohlo na první pohled zdát.
Miliony lidí na celém světě touží, aby se na strany slavné Guinessovy kniha rekordů dostalo i jejich jméno. U nás se to ale zatím podařilo jen necelým dvěma desítkám.
Skáčou s kajakem z 10 metrů, hází 6 dní vkuse šipkami, cpou se k prasknutí například švestkovými knedlíky, přerážejí hřbetem ruky 9 betonových desek, hlavičkují míčem 24 hodin. Lidé nad nimi nevěřícně kroutí hlavou, ale oni jsou ve svém živlu. Bursas Charalambos, rekordman zapsaný v Guinessově knize rekordů, o nadlidské snaze říká: "Normální člověk by od toho hned utekl, ale my se toho nebojíme a chceme překonávat sami sebe."
Lidé, kteří se snaží o rekordy, jsou středem pozornosti, a proto neváhají často vymýšlet věci, nad kterými často zůstává rozum stát. Pan Adler, je například rekordmanem v jízdě na kole naruby, které si sám sestrojil. Aby jel dopředu, musí šlapat dozadu, aby zahnul doleva, musí otáčet řidítky doprava. Psychologové říkají – tito lidé mají společnou touhu vyniknout, soutěživého ducha, smysl pro humor a recesi. V těchto případech se jedná o pozitivní deviaci.
Podle Miroslava Marka z Agentura rekordů a kuriozit v Pelhřimově spojuje Čechy zapsané v Guinessově knize rekordů především hravost. Uchazeči o zápis do Guinessovy knihy rekordů mají společné ještě jedno: neuvěřitelnou vytrvalost. Právě proto každý z nich věří, že v tom příštím roce uspěje.