Plovoucí pyramidy

Sen mnoha lidí - bydlet přímo na moři - se naplňuje. Švédská firma Oceanic-Creations se totiž pomocí nových ultralehkých a mimořádně odolných kompozitních materiálů chystá vybudovat síť rezidenčních a komerčních center na mořské hladině. Plovoucí pyramidy, jak se o vážný projekt nazývá, odstartuje Maya Hotel. Bude vybudován v Karibském moři nedaleko mexického Cancunu za v přepočtu čtyři miliardy korun. Další stavby se chystají u New Yorku a například i u bulharské Varny. Proč je čivava tak malá... Psi jsou pozoruhodná zvířata. Asi 15 tisíc let stará, ale už rozmanitější než jiné typy savců. Proč existují navzdory vlčím předkům takoví malí neškodní psíci, jako třeba čivavy, právě objevila jedna mezinárodní skupina výzkumníků. Psi jsou z hlediska evoluce velmi mladí. Existují zde přibližně 15 tisíc let, tedy ještě kratší dobu než moderní lidé, a už jsou vlastně skokany. Moderní krokodýl například se plazí po planetě už 60 nebo 80 milionů let, nebo ještě déle. Psi jako potomci vlků, dosáhli v tomto enormně krátkém čase už velkého počtu. Například ve způsobu zabydlování se u lidí si vedou tak skvěle, jak to žádné další druhy nedokázaly: Učíme je chodit na vodítku, krmíme je, venčíme nebo je necháváme spát ve svých postelích. Co dělá čivavu "dámskou kabelkou"? "Psi mají největší velikostní rozpětí ze všech druhů savců," říká Gordon Lark z univerzity v Utahu. Spolu s velkým mezinárodním týmem vědců Lark a jeho kolega Kevin Chase vypátrali psí gen, který odpovídá za to, že malí psi jsou velcí jako kabelka. Jistý útržek takzvaného regulačního DNA sedí na psím chromozomu číslo 15 přímo vedle genu IGF1. IGF je označení pro inzulinu podobný růstový faktor, ten si počíná tak, jako růstu příslušný gen. Také u myší a lidí je IGF1 pro velikost těla spoluodpovědný. V kombinaci regulátorské DNA a sousedního genu se stávají haplotypem. "Tento speciální haplotyp (skupina konkrétních podob genu na jednom chromozomu) se najde u každého malého pejska a způsobuje, že takový pes prostě nevyroste," vysvětlují vědci. Podminovaný olympijský můstek Jen pár stovek gramů trhaviny potřebují odborníci na kolos oceli, který zlomí v "koleni". Olympijský můstek v Garmisch- Partenkirchenu má své dny sečteny. Německou chloubu, která zažila nejednu světovou událost v oblasti závodů ve skocích na lyžích, sesunuly v těchto dnech k zemi téměř tři desítky náloží. Příznivci tohoto zimního sportu se ale nemusí obávat, už na podzim by měl na jeho místě stát zcela nový můstek. Místní kolos přezdívaný Stará dáma K 125 je velkým pamětníkem. Vždyť v minulosti posloužil olympijským závodníkům už v roce 1936. Na jeho váhu 125 tun postačilo osm set gramů rozdělených do dobře umístěných 28 náloží. Nového můstku se závodníci i fanoušci skokanů dočkají zřejmě již příští sezonu.