Velikonoce před 200 lety

Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základní podstatou z předkřesťanských dob bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období a v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Různými rituály si pak rolníci chtěli pojistit dobrou sklizeň. Se zvyky a obyčeji, které na venkovské Vysočině provázely Velikonoce asi před 200 lety, se lidé mohou seznámit v Pohledi na Havlíčkobrodsku. Ve skanzenu Michalův statek je na Bílou sobotu připomene folklorní soubor Škubánek ze Světlé nad Sázavou. Návštěvníci uvidí zvyky od Smrtné neděle. Ta podle církevní tradice předchází Květné neděli, jíž začíná velikonoční týden. Děti budou vynášet smrtku a do vsi se vrátí s létem, tedy s vyzdobenými stromečky. Dřív se dávaly do každého stavení, aby se mu vyhnulo neštěstí. Ve statku se budou barvit vajíčka a starosta ukáže, jak se z polínek dělaly křížky, do nichž se vkládaly kočičky posvěcené o Květné neděli. V Třinci zase přiblíží tradice a zvyky v době vítání jara školákům ze základních škol Muzeum Třineckých železáren a města Třince. Školáci se dozvědí o předvelikonočním půstu, o tom, jaké zvyky lidé dodržovali na Zelený čtvrtek či jaké zvyky a pověry jsou spojeny s Velkým pátkem. Dostanou informace o velikonočních symbolech, o symbolu kříže, o velikonočním ohni, svíci, beránku, vajíčku, barvení vajec nebo pomlázce.