Takhle je máma učí lovit

Vychovat z roztomilých koťátek dravce. S tímto těžkým úkolem se musí vypořádat každá gepardí máma. Samice většinou přivede na svět i pět mláďat, z nichž musí během osmnácti měsíců "vycvičit" šelmy. Do osmi týdnů života to mají malí gepardi jednoduché. V pelíšku se tulí k máminu kožichu a živí se mlíčkem. Pak je ale gepardí máma z bezpečného doupěte nemilosrdně vyžene a začne jim tvrdá škola. Učí se, co to znamená být dravcem. Aby uživila svou rodinu, musí samice něco ulovit každý den. Gazelu, antilopu, ale i žirafu. Zkrátka kořist, kterou jí poskytuje savana. Mláďata ji zpočátku jen pozorují, a tak se od ní učí. Jinak se ale pod máminým dohledem věnují hlavně sourozeneckým šarvátkám. Matka zpočátku loví kořist sama a mláďata zavolá až k hotovému - aby poprvé ochutnala maso. Sotva ho svými zoubky dokáží rozkousat. Pak sama začnou zkoušet lovit, hlavně menší živočichy - mláďata, sviště, ptáky... Od tří měsíců už malí gepardi pomáhají mámě s lovem pravidelně. Když samice uloví nějaké zvíře, neusmrtí ho úplně, ale nechá mláďata, aby ho "dorazila" sama. Okolo osmého měsíce už mladé šelmy dokáží ulovit zvíře samy. Ještě dlouho poté ale loví společně, než se úplně osamostatní. Nepřekonatelný sprinter Gepard je nejrychlejším savcem na světě. Sprintuje rychlostí až 120 km za hodinu. Jeho skoky jsou dlouhé téměř osm metrů. Gepard je stepní tvor a jeho kořistí se stává druhé nejrychlejší zvíře - antilopa skákavá, která běží rychlostí 113 km/h. Gepardi loví ve dne a v noci odpočívají. Rychlý sprint za kořistí je tak vyčerpá, že si po lovu musí sednout a asi čtvrthodinku oddychovat. Až potom se můžou pustit do hostiny. Zvláštním znakem geparda je i to, že jako jediná kočkovitá šelma neumí zatáhnout drápy, které mu při běhu slouží jako tretry. Gepardi kdysi žili v jihozápadní Asii a téměř po celé Africe. V Asii jsou už vyhubení, v Africe patří mezi ohrožené druhy.