Vědci předpokládají: Takhle se změní Modrá planeta

Z mapy světa zmizí americká Florida i asijský Bangladéš, odtrhne se východ Afriky a Arktida bude bez ledového příkrovu. Takhle vidí vědci z celého světa výrazné proměny, které naši planetu v budoucnosti čekají. Zatímco některé změny přijdou pravděpodobně za miliony let, jiných se možná někteří z nás ještě dožijí. Obměna, která Zemi v budoucnu čeká, smaže z povrchu celé státy, vytvoří nový oceán a mapu Modré planety změní doslova k nepoznání. Arktida bez ledu (několik desetiletí) Je velmi pravděpodobné, že za několik desetiletí může přijít Arktida o ledový příkrov. Alespoň toho názoru jsou američtí vědci, kteří oblasti věčného ledu nedávají příliš dlouhou budoucnost. Pro některé specifické živočišné druhy bude zmizení ledových ker velkou hrozbou. Na vině je člověk, jehož činností dochází ke globálnímu oteplování. Grónsko roztaje (tisíc let) Smutnou budoucnost má před sebou zřejmě i Grónsko. Obrovský ledovec, který tento věčně zmrzlý ostrov pokrývá, totiž během následujícího tisíciletí pravděpodobně roztaje. Příčina? Globální oteplování. Podle studie britských vědců uveřejněné v časopise Nature by se tak hladiny moří zvedly v průměru o sedm metrů a pod vodou by se ocitly například Bangladéš, ostrovy v Pacifiku i část Floridy. Afrika přijde o východ (1 až 10 milionů let) Puklina v zemi dlouhá 60 kilometrů, která se nedávno objevila v Etiopii, prozrazuje, že se východní výběžek afrického kontinentu zřejmě odtrhne. Trhlinu zalije mořská voda a vznikne nový oceán. Trhlina dosahuje místy až osm metrů šířky, hluboko pod zemí pracují tektonické desky a oddělují se. Vědci se neshodují v čase, kdy by této události mělo dojít. Někteří odhadují milion let, jiní až desetkrát tolik. Nová doba ledová (5 milionů let) Za pět milionů let pokryje velkou část Severní Ameriky led. Klima se změní a přijde nová doba ledová. Vznikne Evro-Afrika (50 milionů let) Afrika kolidovala s Evropou posledních 40 milionů let - africká zemská deska se s euroasijskou stýká právě v oblasti Středomoří. Kolize těchto dvou kontinentů v minulosti vytlačily Alpy a Pyreneje a jsou zodpovědné za zemětřesení, která občas zasáhnou Řecko a Turecko. Podle vědeckých propočtů bude africký kontinent pokračovat v pohybu směrem na sever, přičemž postupně odřízne Středozemní moře od Atlantiku a evropská pohoří vytlačí až do výšky, kterou se pyšní Himaláje. Nakonec se Afrika s Evropou spojí. Austrálie se připojí k Asii (50 milionů let) Dalším kontinentem, který splyne s jiným, bude zřejmě Austrálie. Stejně jako se kdysi Indie (v té době ostrov) pomalu sunula na sever, až před 50 miliony let narazila do Asie, s níž splynula (výsledkem srážky bylo obří pohoří Himaláje), i Austrálie se pomalu posouvá na sever. Podle vědců se při tomto pohybu levé rameno Austrálie zahákne za Borneo, kontinent začne rotovat a srazí se s Borneem a jižní Čínou. Vznik nové Pangey (250 milionů let) Stejně jako se před 200 miliony lety superkontinent zvaný Pangea rozdělil na několik menších kontinentů, tak se zřejmě za dalších 250 milionů let kontinenty spojí - v Pangeu Ultima. Jako poslední se k ostatním kontinentům připojí obě Ameriky. Alespoň podle propočtů Christophera Scotese, geologa z Texaské univerzity, který při výpočtu budoucího uspořádání kontinentů vycházel z dosavadních pohybů zemských desek. Sám Scotese ale přiznává, že propočty pro dobu vzdálenější než 50 milionů let jsou pouze hrubými odhady.

---

Budoucí obyvatelé Země Jací tvorové budou Zemi obývat za desítky, případně stovky milionů let? Budou mezi nimi i lidé? Tyto otázky zaměstnávají vědce po celém světě. Někteří z nich šli dokonce tak daleko, že se pokusili zformulovat ucelené teorie včetně popisů stvoření, která jednou ovládnou planetu. Část vědců dává lidstvu šanci, že přežije převratné změny, které planetu čekají. Druhá část dosavadního pána tvorstva rovnou odepsala. Svět s lidmi Například podle Petera Warda, profesor geologie na Washingtonské univerzitě a autora knihy Budoucí evoluce, lidé nevymřou, ale velcí savci - lvi, tygři nebo medvědi - to mají spočítané. Kvůli ztrátě životního prostředí a globálnímu oteplení zřejmě vyhynou. "Dávám velkým savcům tak milion let. Pak už asi velké zvířecí druhy nikdy víc nespatříme," napsal Ward. Změny teploty naopak zvýhodní druhy, které se dokáží rychle adaptovat, a dokáží přežít i ve znečištěném vzduchu a vodě. Perfektní svět pro hlodavce, hady a šváby... Tedy druhy, které se dokáží přizpůsobit rozličným biotopům a navíc se vyznačují velkou genetickou diverzitou - hlodavců dnes existuje na 1000 druhů. Jinými slovy - hlodavci na změnu prostředí zareagují tak, že bleskově vytvoří nové, odolné druhy. Tím se zvýší i druhová diverzita hadů, kteří se hlodavci živí. Podle Warda budou hlodavci budoucnosti několikanásobně větší než dnes a navíc budou skákat po zadních jako klokani. Tato teorie také říká, že se v budoucnu lidstvu vymstí i genové inženýrství. Pozměněné geny, díky kterým měl člověk z některých zvířat užitek, se totiž rozšíří i na ty živočichy, kteří člověku naopak škodí. Svět bez lidí Lidstvo vymře a jeho místo zaujmou osmitunové suchozemská chobotnice, hlemýždi, kteří skáčou po zadních, a ryby poletující v lesích. Takhle si představuje svět za 200 milionů let spoluautor knihy Divoká budoucnost britský geolog Dougal Dixon. Ten se pomoci týmu vědců pokusil odhadnout, jak budou vypadat stvoření, která v budoucnu osídlí Zemi. Podle Dixona vymře lidstvo do 5 milionů let, kdy nastane další Doba ledová. Na Zemi je vystřídají bizardní stvoření, kterým Dixon vymyslel neméně bizardní jména - obří hlodavci nazvaní "shagrats", a velcí vodní ptáci, kteří se vyvinuli právě během oněch pěti milionů let. Doba ledová skončí za dalších 100 milionů let. V té době podle Dixona ze Země definitivně zmizí velcí savci a objeví se zvláštní tvorové, které označuje jako "oceánské přízraky", medůzy velké jako náklaďák, potvůrky zvané "swampus", což jsou živočichové příbuzní chobotnicím, kteří žijí v bažinách, a "toranové", plazi větší než dinosaurus. Za dalších 200 milionů let pak planetu opanují ptáci, kteří se vyvinuli z ryb, létající brouci, a několikatunové suchozemské chobotnice. Vrcholem inteligence života na zemi pak budou takzvaní "squibbons", hybridní kříženci opice a chobotnice, kteří budou žít na stromech a živit se budou rostlinami a rybami.