Nejmenší pes na světě straší soudy

Autor: Pavel Ryšlink - 
28. ledna 2007
01:00

Nejmenší pes na světě, čivava Ondra, nemá klid ani po smrti. O zodpovědnosti za jeho smrt bude možná rozhodovat i soud ve Štrasburku

Nejmenší pes na světě! A vlastně také nejslavnější český pes. Sameček čivavy, Ondra, který měřil v "kohoutku" pouhých patnáct centimetrů, se dostal dokonce do Guinnessovi knihy rekordů. Nejznámějším českým psem se ale stal až po smrti. To když jeho majitelka Miloslava Vašíčková podala žalobu na veterináře, který Ondru léčil. A tak zatímco Ondra žil pouhé čtyři roky (1997 - 2001), soudy kvůli jeho smrti se táhly až do tohoto týdne... Už když přišel Ondra na svět, byl podstatně menší, než jeho sourozenci. Přestože měl minimální šanci na přežití, chovatelka Vašíčková psa vypiplala. Časem zkušená a informovaná chovatelka zjistila, že Ondra co do velikosti zřejmě nemá na světě konkurenci. A obrátila se na Guinnessovu knihu rekordů. V roce 1999 byl Ondra jako nejmenší pes na světě do knihy zapsán. Rekordmanem se stal s výškou v kohoutku 15 centimetrů a váhou 0,85 kilogramu. "Je unikátní především tím, že je sice malý, ale zdravý. Všichni psi, kteří byli menší než on, se nikdy nedožili mnoha měsíců," tvrdila tehdy Vašíčková. První problémy "Maličký Ondra" to ale neměl jednoduché. Krátce po zápisu do knihy rekordů se totiž nečekaně dostavily první zdravotní problémy. Ondra utrpěl vážný úraz. Na gauči se porval s větším psem, který shodil Ondru z gauče. Nešťastný psík spadl rovnou na hlavu. Vypadalo to, že jeho dny jsou sečteny. "Porvali se kvůli kusu masa. On je Ondra velký si od větších psů nikdy nenechal nic líbit, v jeho žilách koluje krev vůdce smečky," řekla tehdy chovatelka Blesku. Diagnóza u veterináře byla neúprosná. Pes při pádu utrpěl otok mozku. A bylo to ještě horší. Vyšetření navíc odhalilo, že Ondra nemá část lebky a v jednom místě chrání mozek jen mozková plena a kůže. Nemoc a smrt Z uzdravení se Ondra dlouho neradoval. Na podzim téhož roku dostal rýmu a kašel a ochrnul. Zakrátko byl jeho stav tak vážný, že nebyl schopen ani stát ani pořádně žrát. Strádajícího pejska přesto ještě více než rok držela chovatelka Vašíčková při životě. S trápícím se psíkem jezdila po nejrůznějších léčitelích a utrácela desetitisíce za léčbu. Nakonec musel být v únoru 2001 nejmenší pes světa utracen. Žil pouhé čtyři roky... Pomník pro Ondru Pejsek, který za svůj krátký život vlastně jenom bojoval s nemocemi a vrozenými vadami se teprve po smrti stal známým úplně všude. Chovatelka mu postavila pomník a podala žalobu na kliniku olomouckého veterináře Michaela Mazocha, kde se Ondra léčil. Tvrdila, že pes ochrnul a zemřel kvůli podání nevhodného léku Ivomec. Ten byl v té době veterináři sice běžně používán, na rozdíl od vyspělých států světa však nebyl na seznamu schválených léčiv. Po Mazochovi chtěla jako odškodné přes milion korun. "Naše léčba nebyla vadná," tvrdil od počátku procesu veterinář Mazoch. Vašíčková navíc po úmrtí psa odmítla pitvu. Šok, exhumace psa Soudní proces kvůli mrtvému psovi byl sám o sobě kuriozitou, která nemá obdoby. Přinesl však událost, kterou česká justice patrně nikdy před tím nezažila. Soud v roce 2004 nechal exhumovat Ondrovy ostatky. "Uznávám, že je to něco opravdu výjimečného," uvedl soudce Josef Berka, který měl případ na starosti. Výsledky pitvy nakonec ukázaly, že bylo dobré exhumaci provést. Znalci dali za pravdu veterináři. Soudy ale zdaleka nekončily. Nemohl žít déle Pitva prokázala, že Ondru zabila vrozená vývojová vada. "Všichni členové expertní skupiny se na základě přímých i nepřímých důkazů shodují v názoru, že primární příčinou zdravotních komplikací byla vrozená vodnatelnost," uvedl ve znaleckém posudku děkan Fakulty veterinárního lékařství brněnské veterinární univerzity Miroslav Svoboda. Z pitvy ostatků je evidentní, že Ondra neměl dokonale vyvinutou lebku. Kosti nebyly srostlé a byly v nich díry. Zkoumání ostatků dále ukázalo, že Ondra nebyl malý vzrůstem, ale extrémně podměrečný - dostatečně nevyvinutý. Měl navíc předkus. Při soudu také vyšlo najevo, že neměl jedno varle, takže ani při nejlepší vůli nemohl být zařazen do chovu. Konec soudů? V dubnu 2005 Okresní soud v Olomouci konečně vynesl verdikt. Veterináři smrt psa nezavinili! Vašíčkové také nařídil uhradit veškeré náklady řízení, což je částka převyšující sto tisíc korun. Ale soudy chovatelky pokračovaly až do úterý 23. ledna 2007. To odvolací soud potvrdil původní rozsudek jako správný. Pravomocně rozhodl, že smrt psa byla vyvrcholením řady vrozených vývojových defektů. Vlastně to ani nebyl Ondra "Jsem rád, že je to za mnou, že to konečně skončilo," uvedl po skončení martyria veterinář Michael Mazoch s tím, že podle něj šlo ze strany chovatelky o velký podvod. "Jednoznačně šlo o podvod, kdy se snažila vydělat peníze na zemřelém defektním zvířeti," řekl Mazoch. Pravdou je, že soud několikrát nachytal chovatelku při lži. Například když její stranou předvolaní svědkové vypověděli, že je po smrti psa přesvědčovala, aby uvedli, že s ní měli nasmlouváno Ondrovo účinkování v reklamě na žrádlo. Jako kuriozita už je jen to, že Ondra se vlastně ani nejmenoval Ondra. V rodném listě měl totiž zapsáno jméno Bar Zuzka z Třeštiny. Ondra až do Štrasburku... Zda si soudy konečně od mrtvého psa oddychnou, není jisté. "Dovoláme se k nejvyššímu soudu a třeba až do Štrasburku. Vždyť mi ho otrávili!" odmítá se Vašíčková smířit s pravomocným verdiktem. Navíc ji čeká ještě soud na ochranu osobnosti, kdy jí neoprávněně nařčený veterinář Mazoch žádá o očištění svého jména.