Co přehrady utopily...

Hospody, obchody, návsi, staleté rodinné domky, turistická perla Svatojánské proudy, taky opuštěná stezka starého Magdona z básně Petra Bezruče. To všechno ukrývají dnešní dna českých i moravských přehrad. Kvůli výrobě elektřiny, regulaci přívalových vod i vybudování rekreačních oblastí pohřbila voda hluboko pod hladinu umělých nádrží domovy tisícům lidí. Do jejich stavení se nastěhovali vodní živočichové, jen občas k nim přistoupí lidská noha zvědavého potápěče. Co tam může najít? Jaký v těchto místech panoval život, než přišla voda? Šance, Beskydy, postaveno 1970 Kdyby se dnes vydal starý Magdon z Bezručovy básně Maryčka Magdonova z Ostravy do Starých Hamrů, už by neprošel. Leží totiž hluboko pod hladinou vodní nádrže Šance na beskydské řece Ostravici, stejně jako trasa původní železnice a většina kdysi dvoutisícového městečka Staré Hamry. Dnes tu žije pouze 58 stálých obyvatel, zmizely řemeslné dílny, čtyři školy, obchody i rekreační zařízení. Při vysokém stavu vody je pod hladinou i proslulý hotel Duda, který stával ve středu města.V torzu kdysi beskydského turistického centra stále žijí lidé, pro které je stavba přehrady bolestivou vzpomínkou. Stále mají v paměti chvíle, kdy většinu jejich milovaného městečka pohlcuje voda. Lipno, jižní Čechy, postaveno 1959 V budoucím zátopovém pásmu lipenské přehrady na horním toku Vltavy muselo být vykáceno 550 hektarů lesa a vylámáno 130 tisíc "kubíků" kamene. Jednou z obcí, která měla zčásti skončit na lipenském dně, byl jihočeský Frymburk. I když několik domů bylo zničeno a navždy je pohltila voda, po téměř půlstoletí se zdá, že bolest místních obyvatel pozvolna vymizela. Z Frymburka se stal na Lipně "poloostrov", který díky romantickému okolí a bohatým možnostem rekreování z přilehlé nádrže těží. Slapy, střední Čechy, postaveno 1954 Štěchovické jezero změnilo ráz krajiny k nepoznání. Co byly Svatojánské proudy, to už si vybaví jen znalci historie nebo pamětníci, kteří romantické meandry Vltavy nedaleko hlavního města sjížděli na loďkách. Když se začalo se stavbou slapského vodního gigantu, byl postupně rozebrán slavný hotel Záhoří, který stál v cestě plánované vodní ploše. Právě v tomto hotelu byl zastřelen radiový inženýr Rudolf Formis, kterého při ilegálním vysílání zavraždili Hitlerovi agenti v roce 1935. Za své vzaly i proslulé trampské osady ve Svatojánských proudech. Vymizelo tradiční plavení kmenů, poslední šíf proplul rozestavěnou přehradou v roce 1943. Vranovská přehrada, Znojemsko , postaveno 1934 Patří dnes k nejvyhledávanější rekreační oblasti na jihu Moravy. Stavbě Vranovské přehrady ale musela před sedmi desítkami let ustoupit malebná vesnička Bítov s necelými čtyřmi stovkami obyvatel v třicátých letech minulého století. Stavba, kterou vymyslel rakouský stavební inženýr Ferdinand Schmidt, zaměstnala na několik let tři tisíce lidí z přilehlého okolí. Baron Haas tehdy jen neochotně povolil vystavět Bítov nový, a to na místě bývalé obory nedaleko hradu na cestě z Chvalatic do Vysočan. V době, kdy se hráz začala plnit vodou, Bítovští už bydleli v novém. Brněnská přehrada, postaveno 1940 Na jejím dně leží trosky obce Kníničky. Malá, asi šest set let stará vesnice se rozbíhala do svahu, v jejím středu se rozprostírala obdélníková náves. Na pravý břeh se chodilo přes lávku do místní kovárny a školy. Projekt přehrady na řece Svratce byl zpracován už za Rakouska-Uherska, kvůli první světové válce se ale dlouho nic nedělo. K zatlučeným kolíkům od zeměměřičů děti uvazovaly kozy, stavěly se nové domy, ale načerno. Osmý srpnový den v roce 1937 se obyvatelé se svou vískou definitivně rozloučili. Jejich majetky o několik let později pohřbila voda a zůstal obydlený jen jediný dům. Vybudovala se obec nová, někdo si polepšil, někdo přišel o velký majetek.