Nevidomá Jitka: Max mi dva roky zachraňuje život...

5. října 2006
15:00

Ne nadarmo se říká "věrný jako pes"! Toto přirovnání platí o to víc u asistenčních psů

Jitka Vendrová (28) se narodila jako normální zdravé dítě. Když jí ale bylo pět let, život se jí převrátil naruby! Onemocněla sice jen "běžnou" virózou, ale téměř přišla o zrak. Cestu k normálnímu životu našla až díky svému psovi Maxovi. Už dva roky si život bez něj nedokáže představit. Ani Max to ale neměl jednoduché. Pána totiž našel až napodruhé. Jitka je schopna rozpoznat okolí tak na dvacet centimetrů od očí. Jinak vidí jen skvrny. Čtyřletý Max se tak stal jejím osobním průvodcem v životě. Vyvede ji z rozkopané ulice, podá ze země všechny věci, které jí upadnou a ona je nevidí. Pomáhá i s nakupováním - zavede Jitku do obchodu, kde jí ukáže třeba pult. "To je jeden z našich největších problémů. Spoustu majitelů a vedoucích v obchodě neví, že psa, který je vodicí a doprovází nevidomého, do prodejny musí pustit. Myslím si, že jde spíš o nevědomost než o neochotu," stěžuje si Jitka. Max je pro Jitku doslova cestou z neznáma. Přesto, že je celkem vzácnou rasou dlouhosrstého švýcarského ovčáka a má speciální výcvik, ani on neměl cestu ke paničce jednoduchou. Nejprve byl vycvičen pro nevidomého, který ho ale používal spíš jako módní doplněk. Proto mu byl odebrán. Až u Jitky našel pevné místo. "Vodicí pes je celkem drahá záležitost. Jeho pořízení přijde i na 190 tisíc. Krom toho je pro každého postiženého celodenním pomocníkem a kamarádem," dodává Jitka.


Co všechno musí znát * Nejdůležitější cesty svého pána. Nejčastěji jsou to tři: do práce, do obchodu a k nejbližší zastávce dopravy * Musí umět podat spadlé věci svému pánovi - klíče, brýle, papír, mobil... * Najít na silnici přechod. O tom, kdy se ale silnice přejde, rozhoduje vždy nevidomý * Najít dost velké místo mezi zaparkovanými auty, aby mohl jeho pán projít
Výcvik psů pro postižené Pes, který má být vycvičen jako vodicí pro nevidomé, nebo asistenční k postiženým nejčastěji k invalidnímu vozíku, přichází do výcviku většinou ve stáří jednoho roku. Zvolení rasy je většinou kompromisem mezi představami postiženého, pro kterého je pes určen, a doporučením instruktorek. V současné době je nejčastěji cvičeným plemenem zlatý retrívr. Výcvik trvá podle obtížnosti a množství požadovaných dovedností 6-10 měsíců. Cena takto vycvičeného psa se pohybuje v rozpětí 160 000-210 000 Kč. Zatím ale pouze vodicí psi jsou uznáni jako kompenzační pomůcka, a tudíž jsou nevidomým placeni městskou částí, pod kterou nevidomý spadá. Nevidomí také dostávají měsíční příspěvek na krmení psa ve výši 800 Kč.