Deset bydlišť prezidenta Masaryka

V Praze je celkem deset míst, která dnes mapují bydlení Masarykovy rodiny od jejího příchodu do Prahy v roce 1882 až po usazení na Hrad roku 1918. Každý z bytů je úzce spjat s určitou etapou rodinného života či Masarykova díla. Jak tato místa vypadají v současnosti vám představí Blesk. 1. Holečkova ulice Čtyřpokojový byt ve třetím patře novorenesančního domu z roku 1874 v Holečkově ulici byl prvním místem, kam se Masaryk se svou rodinou po příchodu do Prahy nastěhoval. Zde každý pátek odpoledne pořádal diskusní čajové dýchánky pro své studenty a kolegy z české univerzity. 2. Rubešova ulice V novorenesančním nájemném domě bydlela Masarykova rodina nejkratší dobu. Bohužel není známo ve kterém patře. Brzy se totiž odstěhovala do lepšího díky nečekanému dědictví. Masarykův zámožný žák Isidor Flesh totiž spáchal sebevraždu a svému učiteli odkázal celé své jmění - téměř 63 tisíc zlatých! 3. Ulice Jana Masaryka Vila Osvěta se nachází v krásné zahradě bývalé ulice Čelakovského. Za masivní zděnou branou je zde zasazena pamětní deska z červeného mramoru. Ta upozorňuje, že zde bydlel první prezident ČSR. Dnes patří vila rodině Kautských, která dům pronajímá. "Já se budu teď stěhovat do přízemí, protože v prvním patře platím přes sedm tisíc nájem a to už neutáhnu," uvedla jedna z obyvatelek vily. Minulý týden zde byla odhalena busta Jana Masaryka. 4. Školská ulice Čtyři pokoje a kuchyň obývala rodina Masarykových v domě U Rytířů ve Školské ulici. Byt to byl rozlehlý, pokoje měly rozlohu 30 m2, tak velké bývají panelákové 1+1. Nedaleko bytu měl Masarykův bratr Ludvík prosperující vinárnu, kam rodina často chodila na obědy, navštěvoval ji například i Mikoláš Aleš. V době, kdy Masarykovi žili v domě U Rytířů se jim narodila i dcera Eleonora, bohužel ve čtyřech měsících zemřela. 5. Tomášská ulice Historicky cenný dům ze 14. století, kde tehdy nebyl ani vodovod a pro vodu se muselo chodit k pumpě na dvoře. Byl prodán zemskému sněmu Království českého a dnes je součástí areálu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Masaryk zde opět za čtyřpokojový byt s kuchyní, komorou a dřevníkem platil 109 zlatých čtvrtletně. 6. Loretánská ulice První bydlení na Hradčanech. V Hrzánském paláci se Masarykovým bydlelo asi moc dobře, během dvou let zde například budoucí prezident napsal čtyři knihy. Nyní je palác vládní budovou a slouží pro reprezentační a diplomatické účely. V poslední době ho využil například Mirek Topolánek jako dočasný úřad premiéra. 7. Thunovská ulice Historicky cenný objekt, dnes sídlo Českého Červeného kříže. Zde rodina strávila celých jedenáct let, což byl nejdelší pobyt na jednom místě. Byt už měl vodovod a také plynové osvětlení. 8. Valdštejnská ulice Tento dům se dříve nazýval U bílého beránka, ale bohužel se jako jediný z Masarykových bydlišť nezachoval. Na jeho místě dnes najdete novobarokní vilu z roku 1917, která slouží jako sídlo velvyslanectví Belgického království. 9. Mickiewiczova ulice Byl to první z bytů, kde se svítilo konečně elektřinou, a kde musela být zpevněna podlaha, aby unesla váhu Masarykovy knihovny. Z oken byl krásný výhled na Letohrádek královny Anny. Přední fasádu domu nyní zdobí busta Charlotty G. Masarykové z bílého mramoru. Dům zdědila rodina Kučerova po svém dědovi, který vilu nechal postavit. 10. Pražský hrad Prvních pět let v úřadě bydlel Masaryk v prozatímním bytě v západním výběžku jižního křídla Nového paláce, dnes naproti němu stojí Masarykova socha. Vypracováním plánů na prezidentský byt byl pověřen Josip Plečnik. Z "bytu", který architekt vytvořil se do současnosti zachovalo jen Impluvium (centrální prostor s malou fontánou), Harfový salónek, Zelený salón a část pracovny. Zdroj: Deset pražských bytů rodiny Masarykovy, vydal Ústav T. G. Masaryka