Slivovice bude dost!

Na Moravě se právě teď otřásají stromy s trnkami neboli švestkami pod náporem česáčů. Letošní úroda je natolik dobrá a velká, že pamětníci hovoří o jednom z nejlepších roků vůbec. Stromy jsou doslova obsypané modrými plody plnými šťávy. Některé už dokonce překročily stupeň, kterému se říká plná vyzrálost. Právě na ni ( někdy i o krůček víc, směřující až k přezrálosti) čekají páleničáři. Bez švestek není slivovice, bez slivovice by nebylo Moravy! A co bychom bez ní byli my ostatní? Z toho plyne, že švestka je základ, a proto si jí lidé, kterým dává obživu, váží nade všechno. Jedním z neznámějších a nejznalejších páleničářů na Moravě je Vladislav Jarošek z Mutěnic. Patří mu nejen tamní vinné sklepy, ale i nedaleká Velecká pálenice, kam každoročně směřují tuny švestek zblízka i daleka. "Slivovice teče ze stromů," říká Jarošek, "a kdo se o strom postarat nedokáže, pořádnou pálenku jaktěživ neudělá." Švestky pěstuje sám, ve svých sadech, ale také je nakupuje. Ovšem jen tam, kde je o jejich kvalitě přesvědčen. "Tuhle jsem mluvil s jedním, co nabízel. A on mi říká: Tak jsem vám ty švestky připravil, jsou i umyté. Otočil jsem se a šel pryč." Švestky k pálení slivovice se totiž mýt ani prát ve vodě nesmí. Ne každý to už dnes ví a respektuje, ale kvasný proces by »omočené švestky« zpomalily a mohly by i nabourat chuťové složky nápoje. Plody je naopak někdy vhodné nechat uležet. Změknou a cukernatě dozrají, ale to dělá ne každý. Stejně tak je to s peckami. Někdo švestky mačká a odpeckovává už před kvašením, další páleničáři je odstraní až před vlastní destilací. Jsou i tací, kteří záměrně nadrtí malou část švestkových pecek (kolik přesně, to je tajemství děděné z otce na syna), odvezou je do pálenice spolu s kvasem a tvrdí, že právě tento postup dělá slivovici slivovicí. Nejčastěji ale jdou do sudů na kvašení švestky celé, i s peckami a s nimi se slivovice i pálí a destiluje. Výsledný produkt, onen "moravský penicilín", pak teprve potom dostává svoji nezaměnitelnou vůni a chuť. Zkušení páleničáři tvrdí, že slupka švestky tvoří její první, přírodou daný soudek. A kvašení v sudu zhotoveném člověkem (tedy "dvojí" kvašení) je prý to pravé, co kvalitní pálenka potřebuje. Ať tak či tak, Morava nyní žije slivovicí. Pokud skutečně každý páleničář dostane alespoň oněch klasických deset litrů slivovice ze sto litrů kvasu, bude dobře. Lidé říkají, že bude. Prý zcela určitě! Před vstupem naší země do Evropské unie se u nás kořalka dala vypálit asi v 350 pálenicích. Nyní jich v celé České republice, zejména na Moravě, je v provozu zhruba 600, hlavně vesnických. Společně vypálí asi tak 80 000 hektolitrů slivovice, meruňkovice, malinovice, hruškovice atd. Ovšem soukromé a mnohdy "černé" pálenice vyrobí ročně odhadem přes 700 000 hektolitrů většinou padesátiprocentního alkoholu. Nezdaněného.