Něco o pivu

Žízeň je věčná, což teprve v takovémhle vedru. Statisticky to podložené nemám, ale vsadím boty, že většina národa má právě teď chuť na pivo. Vyrábělo se dávno předtím, než se z obilí začal péct chleba. V jeho vaření i pití jsme mistry světa. V hospodách a obchodech můžete narazit na 475 druhů, a to nepočítáme zahraniční. Vězte, že teprve pivo dělá žízeň krásnou. Ale nesmí vás nakonec "omráčit hrom ze sudu". Nejsilnější je třiatřicítka Dnes už si snad nikdo neplete stupňovitost piva s obsahem alkoholu (dvanáctka skutečně nemá 12 procent alkoholu). Jde vlastně o hustotu sladového roztoku, který se po uvaření s chmelem teprve přidáním pivních kvasnic stává živnou půdou pro vznik alkoholu. Záleží i na prokvašenosti, takže některá desítka může mít stejný obsah alkoholu jako jiná dvanáctka. Před sedmnácti lety se mohlo zdát, že se u nás začala vařit silnější piva (dvanáctka mívala na etiketě údaj min. 3,1 % alkoholu, dnes kolem 5 %), ale to bylo způsobeno přechodem z váhových na objemové jednotky při udávání množství alkoholu. Nejsilnějším českým a zřejmě i evropským pivem je X-Beer z pražského restauračního pivovaru U Medvídků. Poslední várka uzrála ve třiatřicítku s obsahem alkoholu téměř 13 procent. Mezi průmyslově vyráběnými kraluje náchodský pivovar s tmavou čtyřiadvacítkou Primátor double (10 % alkoholu). Mistři "pivapijani" Před sto sedmdesáti lety bylo na našich územích přes tisíc pivovarů, které za rok uvařily více než 3 milióny hektolitrů. Postupně se jejich počet snižoval, ale "výstav" šel naopak nahoru. Dnes funguje 48 průmyslových pivovarů a kolem 50 minipivovarů s roční produkcí 19 miliónů hektolitrů. První pozici si udržuje skupina Plzeňského Prazdroje (Prazdroj, Gambrinus, Velké Popovice, Radegast) s velkým náskokem před Staropramenem (Smíchov, Braník, Ostravar) a budějovickým Budvarem. Stejné pořadí platí i pro vývoz. Do ciziny putuje 16 procent vyrobeného piva (nejvíce do Německa), naopak k nám se nedováží ani celé jedno procento z celkově vypitého piva. Jsme zkrátka věrni domácímu moku, a že se ho nevypije málo! Se 313 půllitry ročně na hlavu (včetně kojenců) jsme mistři světa. Přitom už hodně dávno si jistý rytíř stěžoval, že Čechové nejsou zdaleka takoví "pivapijani", jakými byli jejich předkové, neboť jsou slaboši a tolik nevydrží. Kde jinde než v hospodě? Nejen geniální schopnost uhasit žízeň a posílit, ale i sdružování a společné pití bylo odjakživa považováno za přínos piva. První písemné zmínky o hospodách jsou staré tři a půl tisíce let a pocházejí stejně jako pěnivý mok z Mezopotámie. U nás byly kdysi vyhlášené šenky v Litoměřicích, prý tam dokázali opít každého, kdo přijel do města. Obdivuhodný se zdá tah tří pražských měšťanů z roku 1591. Přišli v neděli do lázní spojených s výčepem, odešli až ve středu po konzumaci dvou sudů. Naše hospody nemají dodnes ve světě obdobu. Rekordy Tuplák piva vypitý za 2,7 vteřiny je jedním z vrcholných výkonů, zaznamenaných v českém vydání Knihy rekordů. Padesátilitrový sud padl za necelých 32 vteřin, ale nepodařilo se to jednotlivci, nýbrž sto lidem najednou. Unikátní je pětičlenná štafeta, kterou si borci předávali ťuknutím a svá piva dokázali vypít v celkovém čase o málo překračujícím 13 vteřin. Náčelník Velká ruka zvedl a udržel v jedné ruce 17 plných půllitrů. Chvála pestrosti V obchodech a restauracích si dneska lze koupit 475 druhů tuzemského piva. V drtivé většině jde o spodně kvašený ležák plzeňského typu, který jsme dali světu. Ale stále častěji můžeme narazit na speciální piva od třináctky výš nebo na ochucená piva kávová, banánová, višňová, vanilková či s medem. Velkou měrou se na pestrosti podílejí minipivovary neboli restaurační pivovary. Nejznámějším je flekovský, jenž byl do počátku devadesátých let minulého století jediným fungujícím. Poté se vyrojily další a dnes jich existuje na 50. Což takhle nealko? Má méně než půl procenta alkoholu. Přesto si zachovává zdraví prospěšné poselství piva. Výborně hasí žízeň. Je čím dál kvalitnější a chutnější, to znamená, že stále více připomíná dobré pivo, přičemž je méně kalorické. Není divu, že se za posledních pět let výroba i spotřeba nealkoholického piva u nás zdvojnásobila. Může se vyrábět úpravou postupu vaření či kvašení, nebo odstraněním alkoholu z běžného piva. Největším požehnáním je pro řidiče. Ale nemyslete, že řídit pod vlivem alkoholu se stalo výsadou dnešní doby. Už v roce 1577 bylo kočím zakázáno jezdit v opilosti, zvláště pokud vozili ženy lehkých mravů a zpívali při tom oplzlé písně. Pivo dělá hezká těla O takzvaném pivním břichu existují protichůdné teorie. Jedny ho zcela popírají s tím, že pivo neobsahuje žádný tuk. Druhé upozorňují na kalorickou hodnotu a obsah alkoholu, jenž brání lepšímu spalování tuků. Třetí vše vysvětlují faktem, že při konzumaci piva dostane člověk pořádný hlad. A mužům se holt tuk ukládá do krajiny břišní, zatímco ženám v oblasti boků a hýždí. Bylo však prokázáno, že pravidelné požití jednoho až dvou piv denně může vést v kombinaci s rozumným stravováním dlouhodobě k úbytku tělesné váhy. Uvedené množství moku má dobrý vliv na trávení, nervovou soustavu, kůži, vlasy, srdce, cévy, a dokonce i na sex, protože člověka uvolní. Ale pozor, pokud počet půllitrů dosáhne dvouciferného čísla, můžete mít ráno naopak těžkou depresi při pohledu na neznámého muže či ženu vedle sebe v posteli.